Česká vláda od 1. října znovu zasahuje do trhu s pohonnými hmotami ve snaze zmírnit dopad rychlého růstu cen benzínu a nafty. Vedle zastropování marží na 2,50 koruny za litr současně snižuje spotřební daň z nafty o 2,35 koruny s daní a připravuje mimořádné zdanění rafinérského sektoru.
Hlavní body
- Česko od října zavádí cenové stropy na pohonné hmoty a snižuje spotřební daň z nafty kvůli růstu cen na 45,94 Kč a 49,23 Kč za litr.
- Ministerstvo financí navrhuje mimořádnou sektorovou daň pro rafinérský sektor na roky 2024 a 2025 ve výši 50 procent z růstu hrubé marže proti roku 2025.
- Státní rozpočet očekává příjem z mimořádné daně kolem 5,5 miliardy Kč ročně, přičemž současná regulace vedla k výpadku asi 3,7 miliardy Kč.
Vládní zásah do cen paliv od října
Jak uvádějí ByznysNoviny s odkazem na ministerstvo financí, opatření přichází v reakci na prudký růst cen pohonných hmot spojený s konfliktem mezi U.S. a Íránem a s nedostatečnými kapacitami rafinérií. V neděli se Natural 95 v Česku prodává v průměru za 45,94 Kč za litr a nafta za 49,23 Kč za litr, přičemž od začátku září benzín zdražuje o více než čtyři koruny za litr a nafta o 3,70 Kč.Nafta je nyní v Česku nejdražší od dubna a benzín je na nejvyšší úrovni od léta 2022. Premiér Andrej Babiš uvedl, že vláda chce po snížení spotřební daně dostat cenu nafty znovu pod 50 korun za litr.
Česko letos už jednou regulaci cen pohonných hmot zavedlo, a to od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí tehdy stanovilo maximální marži prodejců a zároveň denně určovalo stropy koncových cen, zatímco u nafty zároveň snížilo spotřební daň.
Mimořádná daň má podpořit rozpočet
Ministerstvo financí zároveň předkládá vládě návrh dočasné mimořádné sektorové daně pro rafinérský sektor. Daň se bude uplatňovat letos a v příštím roce a bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025.Podle ministryně financí Aleny Schillerové má opatření reagovat na mimořádný růst rafinérských marží a přinést do státního rozpočtu asi 5,5 miliardy korun ročně. Zvýšené výdaje státu kvůli dosavadnímu zastropování cen a nižší spotřební dani z nafty podle ní znamenaly výpadek příjmů zhruba 3,7 miliardy korun.
Poplatníkem mají být právnické osoby zpracovávající surovou ropu a vyrábějící rafinované ropné produkty, jejichž celkové roční příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun a příjmy z rafinérské činnosti nejméně 50 milionů korun. Vláda zároveň navazuje na kroky okolních zemí, protože o regulaci cen paliv v posledních dnech rozhodují také Maďarsko, Chorvatsko či Slovinsko a německá koalice se v zásadě dohodla na snížení daní z benzínu a nafty.
V našem dřívějším článku jsme popisovali, že česká vláda od 1. října znovu zavádí denní regulaci cen pohonných hmot včetně maximální marže prodejců a současně na jeden měsíc snižuje spotřební daň z nafty na evropské minimum. Uvedli jsme také, že cílem opatření je krátkodobě tlumit inflaci a ulevit firmám i domácnostem v období zvýšených cen energií, zatímco zdanění benzínu zůstává beze změny.
- Forex
- Crypto