Státy Perského zálivu vyzývají Washington, aby se vyhnul novému střetu s Íránem
Arabské vlády Perského zálivu varují, že další americko-izraelská ofenziva proti Íránu by mohla rozpoutat širší a ničivější regionální válku. Washington zvažuje další vojenský zásah a Teherán hrozí rozšířenou odvetou, proto představitelé regionu zintenzivňují diplomatické úsilí, aby zabránili obnovení bojů.
Hlavní body
- Státy Perského zálivu se obávají širší íránské odvety.
- Trump zvažuje diplomacii i obnovení úderů.
- Brent klesl o 2,75 %, WTI o 2,12 %.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Bloomberg informoval, že představitelé zemí Perského zálivu se domnívají, že Írán je na další střet lépe připraven a mohl by odvetné údery rozšířit na širší okruh cílů. Tyto obavy dominovaly konferenci IISS Manama Dialogue v Bahrajnu, kde zástupci Spojených arabských emirátů a Egypta varovali, že další eskalace prohloubí hospodářské škody, které už konflikt v regionu způsobil.
Vlády Perského zálivu se snaží zabránit další eskalaci
Poradce prezidenta SAE Anwar Gargash vyzval k diplomatickému řešení, což odráží rostoucí obavy vlád zemí Perského zálivu z důsledků konfliktu, který samy nezačaly. Egyptský ministr zahraničí Badr Abdelatty rovněž varoval, že obnovené boje by mohly být ničivější než střety, které začaly americko-izraelskými údery 28. února.
Írán tyto obavy ještě posílil, když naznačil, že by mohl přistoupit k rozsáhlejší vojenské odvetě. Nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí nařídil velitelům připravit okamžité protiúdery a rozšířit seznam možných amerických a izraelských cílů. Íránští vojenští představitelé také varovali, že další ofenziva nemusí zůstat omezena na oblasti, které válka zasáhla dosud.
Teherán si i přes měsíce útoků na svou vojenskou infrastrukturu zachovává značné kapacity v oblasti raket a dronů. Do začátku října Írán od počátku konfliktu vyslal více než 4 000 dronů Shahed a nejméně 2 000 balistických raket. Západní odhady naznačují, že íránské síly si udržely výrobní kapacity dostatečné k doplnění části svého arzenálu.
Důsledky pro sousední ekonomiky jsou už nyní značné. Íránské útoky poškodily energetická zařízení, letiště a energetickou infrastrukturu v celém Perském zálivu. Mezinárodní měnový fond letos předpovídá pokles saúdské ekonomiky o 3,3 %, přičemž v Kataru a Kuvajtu se očekává ještě výraznější propad.
Washington a Teherán se nedokážou shodnout na podmínkách dohody
Prezident Donald Trump nevyloučil obnovení úderů po amerických volbách do Kongresu 3. listopadu, ministr zahraničí Marco Rubio však zdůraznil, že Washington upřednostňuje diplomatické řešení. Zprávy, že Trump chce dát jednáním více času, dočasně snížily očekávání bezprostředního vojenského střetu.
Diplomatické úsilí v regionu zesílilo. Představitelé Saúdské Arábie, Turecka a Pákistánu navštívili minulý týden Teherán, zatímco zástupci Kataru jednali s íránskými představiteli. Zásadní rozpory však přetrvávají. Írán požaduje zmírnění sankcí, přístup ke zmrazeným aktivům a zrušení americké námořní blokády ještě před znovuotevřením Hormuzského průlivu. Washington nadále požaduje ústupky v jaderné oblasti.
Nejistota kolem diplomacie komplikuje hospodářské plánování v regionu. Vlády zemí Perského zálivu musí počítat s možností dalšího poškození infrastruktury a zároveň se snaží obnovit obchod, leteckou dopravu i energetický vývoz narušený konfliktem.
Energetická bezpečnost a riziko dlouhodobého narušení dodávek
Hormuzský průliv zůstává klíčovým faktorem ekonomických dopadů případného obnovení bojů. Další útoky na tankery nebo exportní infrastrukturu by mohly narušit dodávky, zatímco producenti v Perském zálivu usilují o návrat k běžnému provozu.
Sedm producentů OPEC+ se v neděli dohodlo na zachování produkčních cílů pro prosinec. Několik členů z Perského zálivu zůstává pod úrovní povolené těžby kvůli omezením vývozu souvisejícím s válkou. Důležitější rozhodnutí čeká skupinu 29. listopadu, kdy mají členové jednat o rámci těžby pro rok 2027.
Výzva přesahuje rámec současného konfliktu. Dlouhodobé narušení provozu by mohlo omezit globální dodávky, zatímco diplomatické řešení a obnovení vývozu z Perského zálivu by mohly příští rok vytvořit nadbytečnou těžební kapacitu. Oba scénáře by měly významné důsledky pro energetické trhy i ekonomiky, které jsou na nich závislé.
Reakce trhu s ropou
Referenční ceny ropy v pondělí prudce klesly poté, co zprávy, že prezident Donald Trump chce dát jednáním s Íránem více času, zmírnily bezprostřední obavy z obnovení amerických vojenských úderů. Pokles následoval po výrazném růstu koncem minulého týdne, kdy obchodníci započítávali vyšší riziko narušení přepravy přes Hormuzský průliv.
Podle posledních dostupných údajů z trhu se ropa Brent obchodovala za 110,29 USD za barel, což představovalo pokles o 2,75 %, zatímco cena WTI činila 100,76 USD za barel a klesla o 2,12 %. Obě referenční ceny zůstávaly citlivé na vývoj ve Washingtonu a Teheránu, přičemž pokrok v diplomacii otevíral cestu ke stabilnějšímu vývozu z Perského zálivu.
Rozhodnutí OPEC+ ponechat prosincové produkční cíle beze změny na trh bezprostředně příliš nezapůsobilo, protože několik producentů z Perského zálivu nadále omezuje narušení způsobené válkou. Obchodníci nyní zvažují dva protichůdné scénáře: diplomatickou dohodu, která obnoví přepravu přes Hormuzský průliv, nebo obnovení vojenských akcí, jež by mohly ohrozit energetickou infrastrukturu v regionu a znovu vyhnat ceny vzhůru.
Informovali jsme také, že Katar usiluje o obnovení jednání mezi USA a Íránem v době, kdy napětí kolem Hormuzského průlivu zvyšuje ceny ropy.
Nejnovější zprávy Iran war
- Forex
- Crypto