Jednání COP31 o energetice se zaměřují na odklon od fosilních paliv a investice do elektrických sítí

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční instituce
COP31: jednání o energetice a sítích

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Darina Pashchenko

před 2 hodinami

Jednání COP31 o energetice se zaměřují na odklon od fosilních paliv a investice do elektrických sítí — COP31: důraz na energetickou transformaci

Druhý den COP31 v Antalyi dominují diskuse o energetice a dopravě, zatímco vlády zvažují, jak omezit závislost na fosilních palivech a rozšířit výrobu čisté elektřiny. Debata se rozšiřuje za hranice cílů v oblasti výroby energie a zahrnuje také náklady na nestabilní dovoz paliv, nedostatečnou kapacitu sítí a vysoké překážky v oblasti financování v rozvíjejících se ekonomikách.

Hlavní body

Brazílie 3. listopadu představila na COP31 vnitrostátní plán transformace, který má zemím pomoci měřit připravenost na odklon od fosilních paliv a urychlit mezinárodní spolupráci.
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že EU od eskalace napětí na Blízkém východě zaplatila za dovoz fosilních paliv navíc více než 100 miliard eur a že ceny benzinu a nafty vzrostly ve 130 zemích.
Úzká místa při připojování k síti zpožďují celosvětové projekty čisté energie o výkonu 2 500 gigawattů, zatímco vysoké náklady na financování brzdí realizaci projektů v rozvojových zemích navzdory klesajícím cenám solární a větrné energie.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Brazilský plán a snaha Turecka o elektrifikaci

Jak informoval UN News, Brazílie na COP31 oficiálně představuje dobrovolný plán, který má zemím pomoci převést globální závazek odklonu od fosilních paliv do vnitrostátních plánů transformace.

Plán, zveřejněný poprvé 3. listopadu, se zabývá poptávkou po fosilních palivech, jejich výrobou a dodávkami i ekonomickými dopady odklonu od nich. Ana Toni, generální ředitelka brazilského předsednictví COP30, uvádí, že plán zemím poskytuje ukazatele k měření připravenosti, identifikaci překážek a vytyčení dalších kroků a zároveň navrhuje posílení mezinárodní spolupráce.

Generální tajemník OSN António Guterres říká, že závislost na fosilních palivech se stává stále větší ekonomickou zátěží i klimatickým rizikem. Uvádí, že samotná Evropská unie od začátku současné eskalace na Blízkém východě zaplatila za dovoz fosilních paliv navíc více než 100 miliard eur, zatímco ceny benzinu a nafty vzrostly ve 130 zemích.

Turecko, hostitelská země COP31, prosazuje také svou iniciativu 35 do 35, jejímž cílem je zvýšit podíl elektřiny na celosvětové spotřebě energie z dnešních něco málo přes 20 % na 35 % do roku 2035. Přínos této změny pro klima závisí na tom, zda bude větší podíl elektřiny pocházet z čistých zdrojů.

Úzká místa v sítích a rizika financování zpomalují pokrok

Elektrické sítě se stávají zásadní překážkou energetické transformace: na celém světě čekají na připojení k síti projekty výroby elektřiny a další energetické projekty o výkonu přibližně 2 500 gigawattů. V některých případech se projekty nemohou připojit vůbec, zatímco jiné musí omezovat výrobu, protože stávající sítě nedokážou vyrobenou elektřinu absorbovat.

Tato překážka je zvlášť významná u solárních a větrných projektů, které lze vybudovat poměrně rychle, ale jejichž provoz je stále závislý na přenosových soustavách, jež dodávají elektřinu do domácností a podniků. Chybějící nebo zastaralé sítě proto mohou zpomalit zavádění čisté energie, a to i tam, kde jsou potřebné technologie pro její výrobu dostupné.

Další významnou překážkou zůstává financování. Přestože náklady na solární a větrnou energii za posledních deset let výrazně klesly, mnoho rozvojových zemí se stále potýká s vysokými počátečními náklady a vyššími úrokovými sazbami, což ztěžuje financování projektů, i když jsou použité technologie konkurenceschopné.

OSN se snaží část tohoto nedostatku řešit prostřednictvím své iniciativy Global Grids Accelerator, jejímž cílem je uvolnit investice do elektrických sítí a urychlit jejich rozšiřování a modernizaci. Omezení sítí a náklady na financování společně utvářejí obchodní a politické výzvy, které musí země vyřešit, mají-li se ambice COP31 promítnout do změn energetického systému.

Nejnovější aktualita navazuje na náš dřívější článek o rizicích spojených s financováním datových center s umělou inteligencí, který upozornil na problémy s financováním, zpoždění výstavby a omezení v oblasti dodávek elektřiny.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?