Česká národní banka podle guvernéra Aleše Michla čelí dvěma protichůdným politickým tlakům, na rychlejší snižování úrokových sazeb a na rychlé přijetí eura. Michl tvrdí, že oba směry přicházejí ve špatný čas a mohly by oslabit schopnost Česka udržet cenovou stabilitu.
Hlavní body
- Guvernér Aleš Michl odmítá tlak prezidenta Petra Pavla na uspíšené přijetí eura, varuje před zvýšením mezd a nákladů a růstem inflace.
- ČNB hájí vyšší úrokové sazby a zdůrazňuje význam pružného měnového kurzu a posilování koruny jako nástroje proti inflaci.
- Rozhodnutí o vstupu do eurozóny závisí na vládě a parlamentu, pevný termín přijetí eura pro Českou republiku stanoven není.
Dopady sporu na ekonomickou debatu
Podle Česká národní banka je Michl stejně kritický i k tlaku prezidenta Petra Pavla na přijetí eura. Podle něj česká ekonomika ještě nedosáhla takové míry konvergence se zeměmi eurozóny, aby bylo zavedení společné měny vhodné, a předčasný krok by mohl zvýšit mzdy i další náklady a tím podpořit inflaci.Téma ekonomiky je součástí širšího mocenského střetu mezi proevropským Pavlem a euroskeptickým Babišem. Prezident sice hájí nezávislost centrální banky a dalších institucí, veřejně se ale ostře nevymezuje proti premiérovým požadavkům na nižší sazby.
Pavel argumentuje tím, že české exportně orientované firmy už nyní z velké části fungují v prostředí eurozóny, aniž má Praha vliv na rozhodování Evropské centrální banky. O vstupu do eurozóny by však rozhodovala vláda a pravděpodobně by potřebovala i podporu parlamentu pro potřebnou legislativu.
Ačkoli všechny země EU kromě Dánska mají povinnost euro přijmout, pevný termín stanoven není. Michl zdůrazňuje, že ani postup dalších zemí střední a východní Evropy nemá být důvodem, aby se Česká republika vzdala koruny, protože pružný měnový kurz a posilování koruny považuje za nástroj v boji proti inflaci.
V našem dřívějším článku o červnové inflaci v Česku a v EU jsme shrnuli, že růst spotřebitelských cen dál zpomaluje: harmonizovaná inflace v ČR klesla na 1,1 % a patřila k nejnižším v celé Unii, zatímco průměr EU se snížil na 2,9 % a eurozóna na 2,8 %. Upozornili jsme také na strukturu cenových tlaků, kde v eurozóně k inflaci nejvíce přispívaly služby, a vysvětlili rozdíl mezi harmonizovanou metodikou a národními daty ČSÚ.
Nejnovější zprávy Czech National Bank
- Forex
- Crypto