ČNB hájí vyšší sazby a odmítá uspěchané přijetí eura

ČNB hájí vyšší sazby a odmítá uspěchané přijetí eura
ČNB odmítá unáhlené euro

Česká národní banka podle guvernéra Aleše Michla čelí dvěma protichůdným politickým tlakům, na rychlejší snižování úrokových sazeb a na rychlé přijetí eura. Michl tvrdí, že oba směry přicházejí ve špatný čas a mohly by oslabit schopnost Česka udržet cenovou stabilitu.

Hlavní body

  • Guvernér Aleš Michl odmítá tlak prezidenta Petra Pavla na uspíšené přijetí eura, varuje před zvýšením mezd a nákladů a růstem inflace.
  • ČNB hájí vyšší úrokové sazby a zdůrazňuje význam pružného měnového kurzu a posilování koruny jako nástroje proti inflaci.
  • Rozhodnutí o vstupu do eurozóny závisí na vládě a parlamentu, pevný termín přijetí eura pro Českou republiku stanoven není.

Dopady sporu na ekonomickou debatu

Podle Česká národní banka je Michl stejně kritický i k tlaku prezidenta Petra Pavla na přijetí eura. Podle něj česká ekonomika ještě nedosáhla takové míry konvergence se zeměmi eurozóny, aby bylo zavedení společné měny vhodné, a předčasný krok by mohl zvýšit mzdy i další náklady a tím podpořit inflaci.

Téma ekonomiky je součástí širšího mocenského střetu mezi proevropským Pavlem a euroskeptickým Babišem. Prezident sice hájí nezávislost centrální banky a dalších institucí, veřejně se ale ostře nevymezuje proti premiérovým požadavkům na nižší sazby.

Pavel argumentuje tím, že české exportně orientované firmy už nyní z velké části fungují v prostředí eurozóny, aniž má Praha vliv na rozhodování Evropské centrální banky. O vstupu do eurozóny by však rozhodovala vláda a pravděpodobně by potřebovala i podporu parlamentu pro potřebnou legislativu.

Ačkoli všechny země EU kromě Dánska mají povinnost euro přijmout, pevný termín stanoven není. Michl zdůrazňuje, že ani postup dalších zemí střední a východní Evropy nemá být důvodem, aby se Česká republika vzdala koruny, protože pružný měnový kurz a posilování koruny považuje za nástroj v boji proti inflaci.

V našem dřívějším článku o červnové inflaci v Česku a v EU jsme shrnuli, že růst spotřebitelských cen dál zpomaluje: harmonizovaná inflace v ČR klesla na 1,1 % a patřila k nejnižším v celé Unii, zatímco průměr EU se snížil na 2,9 % a eurozóna na 2,8 %. Upozornili jsme také na strukturu cenových tlaků, kde v eurozóně k inflaci nejvíce přispívaly služby, a vysvětlili rozdíl mezi harmonizovanou metodikou a národními daty ČSÚ.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.