Česko a Evropa čelí slabším výsledkům mladých na trhu práce při vstupu v době recese

Traders Union
Všechny zprávy
Ekonomická data
Mladí na trhu práce v recesi

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Mikhail Vnuchkov

22.10.2026

Česko a Evropa čelí slabším výsledkům mladých na trhu práce při vstupu v době recese — Mladí čelí recesi

Zhoršující se podmínky pro absolventy při vstupu na pracovní trh mohou podle ekonomických poznatků oslabit jejich kariérní vyhlídky na řadu let. Tento trend se netýká jen jednotlivců, ale může se promítat i do širšího hospodářského výkonu, protože mladí lidé častěji končí na hůře placených pozicích a pomaleji se profesně posouvají.

Hlavní body

Podle Imrana Rasula absolventi, kteří vstupují na trh práce v době recese, vykazují zhoršené výsledky a nižší mzdy po dobu až deseti let.
Prodloužené hledání první práce vede mladé k přijímání horších pozic a omezuje využití lidského kapitálu, což zpomaluje ekonomický růst.
Rasul zdůrazňuje, že za úbytkem pracovních míst mladých v Evropě stojí spíše strukturální ekonomické a firemní faktory než rozvoj AI.

Dlouhodobé následky slabého startu

Jak uvedl HN.cz, britský ekonom z University College London Imran Rasul popisuje, že prodlužující se hledání první práce vede mladé lidi k pochybnostem o vlastních schopnostech a často i k přijímání horších pozic za nižší mzdu.

Rasul vychází mimo jiné ze série experimentů v Ugandě, kterou jeho tým využil jako vhodné prostředí pro zkoumání postavení mladých na trhu práce. Země s velmi nízkým mediánovým věkem podle něj pomáhá lépe pochopit mechanismy, které se projevují i na evropských trzích práce včetně českého prostředí.

Ekonom zároveň říká, že absolventi, kteří dokončí školu v době recese, mají podle dat horší výsledky na trhu práce po prvních deset let. Náprava takového znevýhodnění je podle něj obtížná a dopady se mohou přenášet i do dalších fází kariéry.

Dopady na firmy a ekonomiku

Text ukazuje, že problém nespočívá jen v individuální zkušenosti generace Z, ale i v nastavení firem a celkovém stavu ekonomik. Když zaměstnavatelé odmítají nováčky nebo jim nabízejí jen méně kvalitní uplatnění, snižuje se využití lidského kapitálu hned na začátku pracovního života.

To může mít širší dopad i na hospodářský růst, protože mladí pracovníci se déle usazují na trhu práce, vydělávají méně a později získávají zkušenosti. Rasul zároveň odmítá, že by za úbytkem pracovních míst pro mladé lidi v Evropě stálo především rozšiřování AI, a naznačuje, že podstatnější roli hrají hlubší ekonomické a firemní faktory.

Rozhovor také naznačuje, že při hodnocení startu absolventů nestačí čistě ekonomický pohled. Pro pochopení jejich chování i reakcí zaměstnavatelů může být podle Rasula přínosné zapojit i psychologickou perspektivu.

V naší dřívější analýze prognózy MMF pro českou ekonomiku jsme upozornili, že pro rok 2027 počítá s opatrnějším růstem a že největší riziko představuje kombinace drahých energií, možné korekce aktiv navázaných na AI a slabší schopnosti státu tlumit případný šok. Text zároveň připomněl zhoršený stav veřejných financí oproti období před covidem, což může v případě krize omezit prostor pro fiskální podporu. Tento rámec pomáhá chápat, proč období zpomalení či recese může mít dlouhodobé následky i pro start kariéry mladých lidí.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?