Česko zůstává bez politické cesty k přijetí eura

Česko zůstává bez politické cesty k přijetí eura
Stále bez cesty k euru

Debata o přijetí eura v Česku se znovu vrací po volbách, ale hlavní politická podmínka pro opuštění koruny dál chybí. Bez vlády, která by vstup do eurozóny aktivně prosazovala, zůstávají technické i rozpočtové kroky jen hypotetickým scénářem.

Hlavní body

  • Česko by muselo snížit deficit veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP a splnit další maastrichtská kritéria pro přijetí eura.
  • Za posledních dvacet let nevznikla v Česku vláda s jasnou politickou vůlí reálně usilovat o vstup do eurozóny, včetně pětikoalice z roku 2021.
  • Opoziční postoj ODS dlouhodobě blokuje i institucionální kroky k přijetí eura, což znamená absenci časového rámce nebo konkrétní strategie pro euro.

Politické a rozpočtové podmínky vstupu

Jak uvedly Hospodářské noviny, přechod Česka z koruny na euro by musel začít vznikem vlády, která by přijetí společné měny skutečně prosazovala. Následoval by požadavek na vstup do mechanismu ERM II, v němž by se kurz koruny pohyboval v předem vymezených, i když stále poměrně širokých pásmech.

Souběžně by se připravovala legislativa umožňující zavedení eura a země by musela projít rozpočtovou konsolidací. Deficit veřejných rozpočtů by bylo nutné snížit pod hranici tří procent HDP, kterou současná koalice podle komentáře navzdory dřívějším slibům překročila.

Pokud by Česko splnilo i další maastrichtská kritéria, cesta do eurozóny by se otevřela. Právě první krok, tedy jasná politická vůle, ale podle textu v české politice po dvě dekády chybí.

Dlouhodobá překážka české eurové strategie

Text upozorňuje, že za posledních dvacet let nevzešla z voleb žádná vláda, která by byla odhodlána usilovat o přijetí eura v praxi, nikoli jen deklaratorně. To se týká i pětikoalice vzniklé v roce 2021, v níž měly strany podporující společnou měnu většinu.

Bez souhlasu ODS ale podle komentáře nebylo možné prosadit ani omezené institucionální kroky, například jmenování ministerského zmocněnce pro euro. Pro investory i finanční trh tak česká cesta k evropské měně dál zůstává spíše otázkou politické změny než bezprostředně připravovaného hospodářského rozhodnutí.

V našem dřívějším článku o vývoji schodku státního rozpočtu ČR jsme upozornili, že po září 2026 deficit dosáhl zhruba 195 mld. Kč a tempo čerpání naznačovalo pokračující tlak na veřejné finance. Popsali jsme také, že výdaje táhly zejména sociální položky a rostly i náklady na obsluhu dluhu, zatímco některé příjmy (například po zrušení windfall daně) slábly. Tento kontext ukazuje, proč je rozpočtová disciplína a snížení deficitu klíčové i pro debatu o splnění maastrichtských kritérií a případném přijetí eura.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.