Česko směřuje k podpisu rozpočtu 2026, Hrad tlačí na vyšší obranné výdaje

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Podpis rozpočtu 2026 a obrana

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Hlas trhu

Regulátoři

Centrální banky

Dan Blystone

17.03.2026

Česko směřuje k podpisu rozpočtu 2026, Hrad tlačí na vyšší obranné výdaje — Rozpočet 2026 a obrana

Podle oficiálního komuniké Pražského hradu z 17. března 2026 prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek 20. března, zároveň ale při jednání s premiérem Andrejem Babišem znovu otevírá otázku tempa růstu výdajů na obranu. Podpis má umožnit vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů a ukončení rozpočtového provizoria, které od začátku roku limituje měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu loňské úrovně. Debata o obranných výdajích přitom zůstává jedním z klíčových politických i fiskálních bodů, který může ovlivňovat přípravu rozpočtu na rok 2027.

Hlavní body

Poslanecká sněmovna schvaluje státní rozpočet 2026 s deficitem 310 miliard Kč, prezident Pavel potvrzuje rychlý podpis bez veta.
Prezident Pavel varuje před stagnací obranných výdajů, což by mohlo znamenat nesplnění závazku Česka vůči NATO na úrovni dvou procent HDP.
Premiér Babiš plánuje do konce května koncepci armády pro transparentní rozpočet 2027, přičemž některé předchozí obranné zakázky vyšetřuje policie.

Podle informací ByznysNoviny.cz státní rozpočet na rok 2026 schválila minulý týden Poslanecká sněmovna a zákon je po doručení do Kanceláře prezidenta republiky připraven k podpisu. Prezident Pavel už dříve naznačuje, že rozpočet vetovat nebude, a po pondělním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou následně zaznívá, že podpis nehodlá ani zdržovat. Návrh pro letošní rok počítá s deficitem 310 miliard korun. Loni skončilo hospodaření státu schodkem 290,7 miliardy korun, když se nepodařilo udržet původně plánovaný deficit 241 miliard korun. Ukončení provizoria má po podpisu snížit provozní omezení na měsíční čerpání a uvolnit standardní rozpočtové řízení.

Obrana jako sporný bod a riziko vůči NATO

Premiér Andrej Babiš po jednání na Hradě uvádí, že s prezidentem mluví zejména o výdajích na obranu, které Pavel opakovaně kritizuje jako příliš nízké vzhledem k aktuální geopolitické situaci. Prezident zároveň podle Hradu oceňuje snahu vlády sestavit rozpočet „odpovídající realitě“ s ohledem na očekávané příjmy a výdaje, ale varuje před stagnací obranných výdajů v době rostoucích bezpečnostních hrozeb. Národní rozpočtová rada vyjadřuje pochybnosti, zda Severoatlantická aliance uzná všechny položky, které stát do obrany započítává. Podle rady tak Česku hrozí nesplnění závazku vůči NATO i národní zákonné povinnosti držet obranné výdaje alespoň na úrovni dvou procent HDP. V komuniké Hrad připomíná závazek k rozvoji vojenských schopností do roku 2035, včetně cíle 3,5 % HDP a 1,5 % na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.

Transparentnost zakázek a příprava rozpočtu 2027

Premiér říká, že je potřeba řešit způsob vykazování obranných výdajů, a zdůrazňuje, že do nich nelze zahrnovat jen kapitolu ministerstva obrany, ale i další rozpočtové kapitoly a výdaje v krajích. Zároveň označuje některé obranné výdaje minulé vlády za netransparentní a uvádí, že některé zakázky vyšetřuje policie, přičemž podle něj „výběry nebyly objektivní ani efektivní“. Před dalším zvyšováním výdajů chce na ministerstvu obrany „udělat pořádek“ a uvádí, že ministr Jaromír Zůna má do konce května přijít s koncepcí armády, kam budou peníze směřovat. Tato koncepce má být jedním z podkladů pro přípravu rozpočtu na rok 2027, kterou chce vláda podle premiéra začít rozpracovávat už v návaznosti na letošní rámec. Komuniké Hradu zároveň zmiňuje i další okruhy jednání, včetně koordinace zahraničních cest, rámcové shody na jmenování vedoucích zastupitelských úřadů a diskuse o novele zákona o státní službě s riziky pro fungování státní správy a čerpání prostředků z fondů EU.

Dříve jsme informovali o tom, že vláda se přiklání k výstavbě nových jaderných bloků v Temelíně jako k součásti strategie energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti českého průmyslu. V textu zazněly i související plány kolem Dukovan, přípravy malých modulárních reaktorů a role státních garancí pro investice do zdrojů včetně plynových elektráren. Tento kontext pomáhá chápat, proč se v aktuální debatě o rozpočtu řeší nejen výše výdajů, ale také jejich struktura a dlouhodobé závazky státu.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?