Česko hledá mechanismus pro plnění zásobníků plynu

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Plnění zásobníků plynu v Česku

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Sholanke Dele

24.03.2026

Česko hledá mechanismus pro plnění zásobníků plynu — Plnění plynových zásobníků

Ministr průmyslu Karel Havlíček v rozhovoru pro HN říká, že obchodníci nyní vyčkávají, jaké mechanismy evropské státy nastaví, aby se zásobníky plynu před příští zimou skutečně plnily. Téma podle něj už na jaře patří k hlavním prioritám energetické politiky, protože panují pochybnosti, zda budou tuzemské zásobníky na konci října dostatečně naplněné. Do situace zároveň zasahuje růst cen ropy, plynu i elektřiny na burzách v souvislosti s válkou v Perském zálivu.

Hlavní body

Trh s plynem v Česku stagnuje kvůli nejistotě ohledně mechanismu plnění zásobníků pro příští zimu, vláda hledá efektivní řešení.
Ministerstvo průmyslu prosazuje zmírnění evropského systému emisních povolenek a dokončení kapacitních mechanismů pro náhradu uhlí plynem.
Stát převzal poplatky za obnovitelné zdroje pod rozpočet s ročním nákladem cca sedm miliard korun; domácnosti a firmy platí o 10 procent méně za elektřinu.

Riziko pro zásoby před topnou sezonou

Havlíček uvádí, že se nyní do plnění zásobníků plynem nikdo nehrne a trh čeká na jasný postup evropských vlád. Podle něj je proto nutné soustředit se především na vytvoření takových mechanismů, které zajistí dostatek zásob na příští zimu. Obavy přicházejí už zjara, tedy několik měsíců před obdobím, kdy mají být zásobníky připravené na vyšší spotřebu.

Vedle toho ministerstvo řeší i širší energetickou agendu. Patří sem snaha prosadit v Evropě zmírnění systému emisních povolenek a pravidel taxonomie, která podle textu komplikují domácí plány v jaderné a plynové energetice. Současně je třeba dokončit kapacitní mechanismy, jež jsou označované za nezbytné pro nahrazení končících uhelných elektráren plynovými zdroji.

Ceny energií a možné dopady na rozpočet

V reakci na zablokování Hormuzského průlivu rostou podle rozhovoru ceny energií, zejména ropy a zemního plynu, zatímco elektřina zdražuje méně. Havlíček říká, že vláda přijímá opatření bez ohledu na to, zda právě probíhá krize, a jako příklad uvádí převedení poplatků za obnovitelné zdroje pod státní rozpočet. Tento krok podle něj přináší státu náklad zhruba sedm miliard korun ročně, ale část se vrací přes daně, odvody a investice.

Ministr zároveň tvrdí, že domácnosti a firmy dnes mají zhruba o 10 procent nižší cenu elektřiny a efekt opatření byl okamžitý. K návrhu opozice na snížení spotřební daně z pohonných hmot dodává, že koruna na litru nafty by znamenala dopad v jednotkách miliard korun na státní rozpočet. Současně podle něj není jisté, že by se takové snížení skutečně promítlo do konečné ceny pro spotřebitele.

Dříve jsme informovali o technickém vývoji ceny zemního plynu, která se po odrazu z oblasti 2,95 USD zastavila pod rezistencí kolem 3,25 USD a vrátila se do pásma zhruba 3,10–3,13 USD. V analýze jsme upozornili na těsný shluk klouzavých průměrů EMA jako na podporu a na to, že trh je bez nového fundamentálního impulzu spíše v rozhodovacím bodě, kde mohou další směr ovlivnit například data o skladování či změny na straně nabídky.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?