Česko zvažuje zastropovat marže čerpacích stanic

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Zastropování marží čerpacích stanic

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Hlas trhu

Regulátoři

Centrální banky

Iryna Sazhynska

27.03.2026

Česko zvažuje zastropovat marže čerpacích stanic — Zastropování marží čerpacích stanic?

O možném zastropování marží čerpacích stanic má vláda jednat v pondělí, uvedl podle vyjádření mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce po páteční schůzce premiér Andrej Babiš s ministryní financí Alenou Schillerovou. Návrh přichází v době rychlého růstu cen pohonných hmot po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, zatímco ministerský monitoring dosud neukazuje mimořádné zvýšení marží. Premiér současně tvrdí, že marže části trhu jsou nepřiměřené a že situaci mají prověřit i soutěžní úřady.

Hlavní body

Česká vláda zvažuje omezení marží čerpacích stanic poté, co premiér označil marže 10–12 Kč za litr za nepřijatelné a za běžné tři koruny.
Ministerstvo financí zjistilo, že marže u nafty po 15. březnu klesly až k 1 Kč na litr a u benzinu k 2,10 Kč, čímž zpochybnilo premiérova tvrzení.
Česko odmítá snížit spotřební daň či DPH a místo toho plánuje regulaci marží, přičemž polská a slovenská opatření označuje za neaplikovatelná.

Vládní plán regulace marží a spor o data

Premiér chce, aby ministerstvo financí co nejdříve připravilo opatření na omezení marží čerpacích stanic. Podle něj nejsou přijatelné marže v řádu deseti až dvanácti korun za litr a za běžnou úroveň považuje tři koruny. Schůzka s ministryní financí podle ministerstva vedla k dohodě, že se tématem bude kabinet zabývat na nejbližším jednání. Babiš zároveň uvádí, že domácí trh výrazně ovlivňují zejména skupiny Orlen a MOL, které podle něj drží dohromady 55 procent trhu.

Monitoring ministerstva financí ale tak vysoké marže nepotvrzuje. Kontrola prováděná od 16. února do 15. března ukazuje, že u nafty se marže před krizí pohybují mezi 2,70 a 3,20 koruny na litr a po vypuknutí konfliktu mezi 1,90 a 2,60 koruny, přičemž následně klesají až k jedné koruně. U benzinu se marže podle dat drží před i po začátku konfliktu zhruba mezi 2,35 a 2,60 koruny a po spuštění monitoringu klesají až ke 2,10 koruny. Premiér tato data považuje za málo relevantní s tím, že marže se podle něj mění každý den.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uvádí, že trh s pohonnými hmotami v posledních týdnech velmi pečlivě sleduje. Jeho mluvčí Martin Švanda říká, že pokud úřad zjistí známky možného protisoutěžního jednání, je připraven okamžitě zasáhnout. Babiš mezitím označuje část provozovatelů čerpacích stanic za kartel a žádá hlubší prověření fungování trhu. Debata o regulaci tak získává nejen cenový, ale i soutěžní rozměr.

Ceny paliv, reakce firem a evropské srovnání

Premiér už dříve veřejně vyzývá distributory Orlen, MOL a OMV, aby snížili ceny a nevyužívali napětí na Blízkém východě. Argumentuje mimo jiné tím, že státní síť EuroOil prodává naftu přibližně za 45,50 koruny, což je podle něj až o šest korun méně než u největších hráčů trhu. Orlen Unipetrol na to reaguje, že podniká v souladu se zákony a že ceny na čerpacích stanicích určuje trh. Firma také uvádí, že ministerstvu financí posílá každý týden transparentní cenový report.

Podle analytiků oslovených ČTK zdražuje nafta v Česku nejrychleji v Evropské unii, země si ale současně drží postavení jedné z levnějších ekonomik EU z pohledu koncových cen. Analytik XTB Jiří Tyleček uvádí, že podle dat Evropské komise k 19. březnu je česká nafta osmou nejlevnější v unii a stejné umístění má země i u benzinu. Nejnižší ceny mají podle těchto dat Malta, Bulharsko a Slovinsko, zatímco nejvyšší Nizozemsko a Dánsko. Rychlý růst cen tak v českém případě neznamená, že by se trh dostal mezi nejdražší v regionu.

Daňové zásahy vláda odmítá, inspirace hledá jinde

Ministryně financí už dříve odmítá snížení spotřební daně na benzin a naftu s tím, že by znamenalo výrazný náklad pro státní rozpočet a zároveň by motoristům nepřineslo zásadní úlevu. Podle ní by navíc takový krok vyžadoval změnu zákona, a proto by jeho přijetí trvalo dlouho. Stejný postup v pátek odmítá i premiér, který upozorňuje na zkušenosti z Maďarska a Itálie. Podle něj se v podobných případech ukazuje, že nižší daně se nemusejí promítnout do konečných cen pro řidiče.

Některé evropské země mezitím volí přímější zásahy do trhu. Polsko oznamuje snížení sazby DPH na pohonné hmoty z 23 na osm procent, redukci spotřební daně a zavedení maximálních cen paliv. Slovensko tento týden zavádí dvojí ceny nafty podle registrační značky vozidla, což Evropská komise označuje za diskriminační a v rozporu s unijním právem. Česká vláda nyní zvažuje vlastní variantu zásahu, která se má soustředit spíše na marže čerpacích stanic než na daně.

V předchozím článku jsme popsali, jak státní Čepro změnilo cenovou politiku u svých sítí a zlevněním paliv výrazně přeskupilo poptávku na trhu. Upozornili jsme, že levnější tankování zvedá prodeje a výtoč, zároveň ale snižuje marže a vytváří tlak na konkurenci i na logistiku a zásobování celé státní sítě.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?