Česko čelí riziku uzavírání bioplynových stanic při přechodu na biometan
Česko chce podle popisu v článku v příštích letech výrazně zvýšit výrobu biometanu, zatímco současné podmínky pro produkci elektřiny z bioplynu se mají zpřísnit. Tato změna má podpořit novou státní podporu pro biometan, ale zemědělci a část energetického sektoru varují, že pro řadu provozovatelů nebude přestavba ekonomicky návratná. V textu je jako jeden z hlavních hlasů uveden Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom, podle něhož by země mohla přijít o cennou energetickou infrastrukturu.
Hlavní body
- Česko plánuje navýšit výrobu biometanu z 17 na téměř 500 milionů m³ do roku 2030, přičemž biometan vyrábí zatím pouze 13 z 539 stanic.
- Zpřísnění podmínek a ekonomická náročnost přechodu na biometan ohrožují zejména menší zemědělské provozovatele, hrozí významné uzavírání stanic.
- Nastavení podpory rozhodne, zda transformace povede ke konsolidaci a úbytku bioplynových kapacit, což může negativně ovlivnit energetickou stabilitu a sektorovou infrastrukturu.
Rozdíl mezi současnou výrobou a cílem pro rok 2030
V Česku nyní funguje 539 bioplynových stanic vyrábějících elektrickou energii, z toho 411 zemědělských. Stanic, které už vyrábějí biometan, je ale pouze třináct. Právě stávající bioplynové provozy přitom představují hlavní základnu pro očekávaný přechod k výrobě biometanu.
Stát má za cíl dosáhnout v roce 2030 produkce téměř 500 milionů metrů krychlových biometanu. Podle textu však výroba tohoto plynu v loňském roce dosahovala jen 17 milionů metrů krychlových. To ukazuje velmi výrazný rozdíl mezi dnešním stavem a plánovanou úrovní produkce.
Biometan vzniká čištěním bioplynu a má se stát jedním ze stabilních zdrojů energie v období po útlumu uhlí a při širším přechodu k obnovitelným zdrojům. Nový systém podpory má proto motivovat investice do této technologie. Změna tak není pouze technologická, ale také regulatorní a investiční.
Dopady na zemědělské provozy a energetickou infrastrukturu
Zemědělci a část energetiků se obávají, že zpřísnění podmínek pro využívání samotného bioplynu při výrobě elektřiny může vést k uzavírání značné části dnešních stanic. Ne každý zemědělský podnik má podle článku ekonomické podmínky pro to, aby se mu přechod na výrobu biometanu vyplatil. Riziko se tak týká zejména menších nebo méně kapitálově silných provozovatelů.
Protože zemědělské stanice tvoří většinu domácí bioplynové sítě, případné uzavírání by mohlo mít širší dopad na venkovskou energetiku i zpracování biologických materiálů. Z textu vyplývá, že tlak na rychlou transformaci nemusí být pro všechny provozy realistický. Debata se tak přesouvá od podpory růstu biometanu také k otázce, jak zachovat funkční část současné infrastruktury.
Jan Habart ze sdružení CZ Biom upozorňuje, že při nevhodně nastaveném přechodu by Česko mohlo o tuto infrastrukturu přijít. To by mohlo oslabit schopnost sektoru reagovat na budoucí energetické potřeby. Vývoj proto bude záviset nejen na ambiciózních cílech, ale i na ekonomice jednotlivých projektů.
Transformace sektoru obnovitelných plynů v Česku
Současná situace ukazuje, že český sektor obnovitelných plynů stojí na začátku rozsáhlé proměny. Mezi stovkami zařízení vyrábějících elektřinu z bioplynu a malým počtem biometanových stanic je stále výrazná strukturální mezera. Její překonání bude vyžadovat čas, kapitál a nastavení podpory, které nezpůsobí rychlý odchod části provozovatelů z trhu.
Pro energetický sektor jde o otázku stability zdrojů v době, kdy země hledá náhradu za uhlí. Pro zemědělství jde zároveň o rozhodnutí, zda se investice do nové technologie mohou vrátit v přijatelném horizontu. Výsledkem může být růst nového trhu, ale také tlak na konsolidaci a úbytek části dnešních bioplynových kapacit.
Další vývoj proto bude důležitý nejen pro výrobce plynu, ale i pro širší domácí energetickou bilanci. Pokud se podpora a regulace nepodaří sladit s realitou provozovatelů, očekávané rozšíření biometanu může být provázeno ztrátou části existující výrobní základny. Právě tento střet mezi růstem nového segmentu a ochranou stávajících aktiv tvoří hlavní obchodní a sektorové riziko.
V našem předchozím článku jsme psali o rozdělení státní podpory na plynové kogenerační zdroje (KVET), na které je vyčleněno až 75 miliard korun na 15 let jako součást náhrady končících uhelných zdrojů. Popsali jsme, že mezi podpořené projekty patří například ČEZ v Dětmarovicích a Farma Bezdínek, a že celý program je zároveň pod zvýšeným dohledem kvůli prověřování okolností rozdělení podpory.
Nejnovější zprávy Zalando
- Forex
- Crypto