Česko rozšiřuje obvinění v bitcoinové kauze ministerstva spravedlnosti

Česko rozšiřuje obvinění v bitcoinové kauze ministerstva spravedlnosti
Nová obvinění v bitcoinové kauze

Vyšetřování loňského přijetí miliardového bitcoinového daru ministerstvem spravedlnosti se rozšiřuje o další tři obviněné. Případ dál zvyšuje právní i reputační tlak na české justiční instituce, protože podle žalobců souvisí se zneužitím pravomoci a legalizací výnosů z trestné činnosti.

Hlavní body

  • Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili další tři osoby včetně Pavla Blažka kvůli darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, které čelí stíhání za legalizaci výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby s hrozbou trestu pět až 12 let vězení.
  • Interní audit ministerstva spravedlnosti zjistil, že při přijetí miliardového daru bitcoinů nebyla provedena povinná kontrola původu kryptoměny ani zajištěno právní stanovisko ke smlouvě, za což nesl odpovědnost ekonomický náměstek Daňhel.
  • Advokát Kárim Titz čelí od března kárné žalobě České advokátní komory za nedostatečné prověření původu bitcoinů a nevyhodnocení daru jako podezřelého obchodu podle pravidel proti praní špinavých peněz.

Nová obvinění a právní kvalifikace případu

Jak uvedlo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci na svém webu, detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili další tři lidi v souvislosti s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Vrchní žalobce Radim Dragoun sdělil, že stíhání se týká trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby, přičemž obvinění jsou vedeni na svobodě.

VSZ jejich jména nezveřejnilo, servery Seznam Zprávy, Deník N a iRozhlas však s odvoláním na své zdroje uvádějí, že jde o bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a brněnského advokáta Kárima Titze. Vyjádření dotčených osob se zatím nepodařilo získat.

Podle Dragouna stíhaný skutek bezprostředně souvisí s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Z informací VSZ vyplývá, že všichni tři obvinění měli pravomoc zneužít částečně dokonáním a částečně ve stadiu pokusu, dva jako pachatelé a jeden formou účastenství; současně čelí stíhání za dva skutky legalizace výnosů z trestné činnosti. Hrozí jim pět až 12 let vězení.

V případu je už dříve obviněn také Tomáš Jiřikovský kvůli praní špinavých peněz a provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Od loňského srpna je ve vazbě a VSZ vede jeho případ i samotné darování bitcoinů v rámci jedné kauzy.

Dopady na ministerstvo a kontrolu původu kryptoměn

Blažek kvůli bitcoinové kauze rezignoval, zároveň ale tvrdil, že se přijetím daru ničeho nezákonného nedopustil. Interní audit, který zadala jeho nástupkyně Eva Decroix, podle textu zjistil, že ministerstvo neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole a v rozporu s interními předpisy si nevyžádalo ani nezpracovalo komplexní právní stanovisko ke smlouvě.

Z auditu také vyplynulo, že přímou odpovědnost za kroky při přijetí miliardového daru nesl ekonomický náměstek Daňhel, zatímco Blažek měl o transakci klíčové informace. Advokát Titz, který Jiřikovského zastupuje, navíc čelí od března kárné žalobě České advokátní komory, protože podle kontrolní rady důsledně neprověřil původ bitcoinů a nevyhodnotil dar jako podezřelý obchod podle pravidel proti praní špinavých peněz.

Kauza se týká loňského přijetí daru od Jiřikovského, který byl dříve odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Případ proto otevírá širší otázky transparentnosti, etiky přijímání majetku státem a fungování kontrolních mechanismů při nakládání s kryptoměnami; od konce dubna se navíc řeší také trestní oznámení, které kvůli výsledkům interního auditu podal nynější ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

V našem dřívějším článku o návrhu na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) jsme vysvětlili, jak má EET 2.0 od ledna 2027 fungovat ve zjednodušeném režimu včetně výjimek a režimu „EET OFF“. Zároveň jsme upozornili na očekávaný přínos pro veřejné rozpočty kolem 14–15 miliard Kč ročně a na možné dopady na podnikatelské prostředí i platební trh.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.