Bohaté země čelí debatě o omezení růstu kvůli nerovnosti a klimatu

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Krypto zprávy

Finanční zprávy

Měny

Hlas trhu

Zprávy regulátorů

Zprávy z centrálních bank

Sergey Shendetskyi

před 1 hodinou

Bohaté země čelí debatě o omezení růstu kvůli nerovnosti a klimatu — Růst vs. nerovnost a klima

Debata o tom, zda další hospodářský růst v bohatých ekonomikách ještě zvyšuje životní úroveň, se vrací do středu ekonomických sporů. Podle části známých ekonomů se přínosy růstu soustřeďují u nejbohatších, zatímco náklady nesou veřejné služby, klima a chudší země.

Hlavní body

Přední ekonomové, včetně Josepha Stiglitze a Thomase Pikettyho, tvrdí, že další ekonomický růst v bohatých zemích přináší hlavní užitek pouze nejbohatším vrstvám.
Podle kritiků stávajícího modelu růstu dochází kromě rostoucí nerovnosti také k prohlubování klimatické krize a vyšší spotřebě na úkor chudších zemí.
Thomas Piketty navrhuje, aby bohaté země omezily míru růstu, zkrátily pracovní dobu a změnily spotřební i stravovací zvyklosti pro udržitelnější rozvoj.

Argumenty pro omezení růstu v bohatých ekonomikách

Jak uvádí HN.cz, skupina předních světových ekonomů tvrdí, že další růst ekonomiky lidem v bohatých zemích, kam řadí i Česko, už nepřináší odpovídající prospěch. Podle tohoto pohledu nárůst hrubého domácího produktu disproporčně získávají nejbohatší vrstvy společnosti, zatímco běžné domácnosti z něj mají jen omezený užitek.

Mezi zastánce tohoto názoru patří i nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz a ekonom Thomas Piketty, známý svým výzkumem nerovnosti. Tito ekonomové tvrdí, že slib, podle něhož hospodářský růst zlepší situaci celé společnosti, se na Západě nenaplnil, protože mzdy stagnují a veřejné služby čelí škrtům.

Dopady na klima a spotřebu

Podle této argumentace růst zároveň prohlubuje klimatickou krizi a probíhá na úkor chudších zemí světa. Kritika se tak netýká jen rozdělení výnosů z ekonomiky, ale i širších ekologických a mezinárodních důsledků současného modelu růstu.

Piketty proto prosazuje, aby bohaté země zkrátily pracovní dobu, zavedly strop pro maximální míru růstu, omezily spotřebu a změnily stravovací návyky. Takový přístup představuje výrazný zásah do dosavadního ekonomického rámce, který je v západních ekonomikách dlouhodobě postaven na rozšiřování výroby a spotřeby.

V našem dřívějším článku o přípravě státního rozpočtu a fiskální trajektorii Česka jsme popsali, jak ministerstvo financí plánuje držet deficit veřejných financí pod hranicí tří procent HDP a současně počítá s postupnou konsolidací. Upozornili jsme také na napětí mezi deklarovanými úsporami a dalšími výdajovými tlaky, včetně vyjednávání fiskálně-strukturálního plánu s Evropskou komisí.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?