Česko čelí tlaku na obranné výdaje před summitem NATO v Ankaře

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Česko a obranné výdaje na NATO

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Hlas trhu

Sholanke Dele

před 9 hodinami

Česko čelí tlaku na obranné výdaje před summitem NATO v Ankaře — Česko pod tlakem NATO

Před summitem NATO v Ankaře se znovu otevírá spor o to, zda Česko letos splní alianční závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu. Rozpor mezi vyjádřeními vicepremiéra Petra Macinky a premiéra Andreje Babiše zároveň ukazuje na nejistotu vlády v klíčové rozpočtové otázce.

Hlavní body

Premiér Andrej Babiš oficiálně popřel možnost, že by Česko letos splnilo alianční závazek investovat dvě procenta HDP do obrany.
Těsně před summitem NATO v Ankaře roste tlak na Česko kvůli chybějícím konkrétním rozpočtovým závazkům, zatímco jiné státy oznamují nákupy zbraní za desítky miliard.
Spor ohledně českých obranných výdajů a optimistické ekonomické argumenty ministra Macinky vyvolávají otázky o důvěryhodnosti vládního rozpočtového řízení.

Vládní spor o obranný závazek

Jak uvádí HN.cz, ministr zahraničí Petr Macinka krátce před začátkem summitu NATO v Ankaře opakovaně hájí postoj, že si vláda chce národní pozici v otázce obranných výdajů před spojenci obhajovat sama. Ještě v té době zároveň připouští dojem, že Česko může už letos splnit alianční závazek investovat do reálné obranyschopnosti dvě procenta HDP.

Jen několik hodin poté ale premiér Andrej Babiš tuto možnost jednoznačně popírá. Text zdůrazňuje, že Babiš svůj postoj dává jasně najevo už dříve, takže nejde o nové překvapení, ale spíše o odhalení nesouladu uvnitř vlády.

Tlak spojenců a ekonomické dopady

Debata přichází ve chvíli, kdy řada evropských členů NATO v hodinách a dnech před summitem oznamuje nové velké nákupy zbraní za desítky miliard. V aliančním prostředí tak roste tlak na rychlejší posilování obranných kapacit a na konkrétní rozpočtové závazky jednotlivých států.

V českém případě se však pozornost obrací i na ekonomickou argumentaci, kterou Macinka svůj optimismus podkládá. Původní text ji hodnotí jako projev zásadní ekonomické nekompetence, což spor posouvá z roviny zahraniční a bezpečnostní politiky také do oblasti důvěryhodnosti vládního rozpočtového řízení.

V našem dřívějším článku o novele rozpočtových pravidel jsme psali, že Poslanecká sněmovna schválila změnu, která vládě umožní pružněji navyšovat výdaje nad dosavadní limity, mimo jiné na obranu a strategické stavby. Upozornili jsme také na politický spor o míru parlamentní kontroly a na rizika pro veřejné finance, včetně varování opozice před rychlejším růstem státního dluhu a nákladů na jeho obsluhu.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?