Polsko přebírá náskok v technologických start-upech ve střední Evropě, varuje Deloitte

Polsko přebírá náskok v technologických start-upech ve střední Evropě, varuje Deloitte
Polsko vede technologicky

Český technologický sektor dál produkuje firmy se světovým dosahem, ale jeho růst podle odborníků ztrácí proti regionální konkurenci tempo. Nejvýrazněji se přitom posouvá Polsko, které se vedle Česka dostává do čela startupového prostředí ve střední a východní Evropě.

Hlavní body

  • V žebříčku Deloitte Technology Fast 50 mají Česko a Polsko nyní téměř stejný počet startupů, ale polské firmy vykazují vyšší růstovou dynamiku.
  • Český startupový ekosystém oslabuje, protože domácí podmínky nejsou dostatečně silné pro podporu růstu firem po jejich expanzi nebo při vstupu na burzu.
  • Zvýšený odliv českých technologických firem do zahraničí ohrožuje schopnost trhu udržet ekonomický přínos z inovací v rámci země.

Posun sil v regionálním startupovém žebříčku

Jak uvedl HN.cz, zástupci Deloitte v rozhovoru popisují, že Česká republika a Polsko v posledním ročníku žebříčku Deloitte Technology Fast 50 vyšly podle počtu firem téměř nastejno. České společnosti si sice podle Jiřího Sauera vedly lépe z hlediska průměrného umístění, z pohledu budoucího potenciálu ale nyní vykazují větší dynamiku polské firmy.

Kateřina Novotná upozorňuje, že v minulých letech Česko Polsko v žebříčku jednoznačně překonávalo, a to navzdory tomu, že polský trh je přibližně čtyřikrát větší. Současné zpomalování proto podle ní znamená ztrátu dosavadního náskoku, i když na českém trhu dál vznikají úspěšné společnosti, jako jsou Prusa Research, FTMO, Mews nebo Oddin.

Podle expertů se tak mění rovnováha v regionu, kde si Česko dosud budovalo pověst silného líhně technologických firem. Vedle kvality jednotlivých firem začíná být stále důležitější i schopnost prostředí podporovat jejich další růst do většího měřítka.

Dopady na české podnikatelské prostředí

Rozhovor naznačuje, že problém nespočívá jen v samotném vzniku nových startupů, ale hlavně v podmínkách pro jejich další rozvoj. Právě ve chvíli, kdy firmy rostou a začínají uvažovat o větší expanzi nebo vstupu na burzu, se podle shrnutí studie častěji objevují úvahy o přesunu do zahraničí.

To ukazuje i širší strukturální slabinu českého trhu, kde významná část investičního kapitálu přichází ze zahraničí a domácí ekosystém nemusí být dostatečně silný pro udržení firem v pozdějších fázích růstu. Pokud se tento trend nezmění, může se český startupový sektor dál opírat o schopnost zakládat inovativní firmy, ale ztrácet jejich ekonomický přínos ve prospěch jiných zemí regionu.

V našem dřívějším článku jsme psali o vzniku nového private equity fondu Stratum, který po odchodu Jiřího Beneše a jeho týmu ze skupiny Genesis Capital cílí na menší ziskové firmy ve střední Evropě. Fond chce do konce roku získat od institucionálních investorů více než 1,6 miliardy korun a jeho start zároveň naznačuje, jak se na českém trhu vyvíjí konkurence i dostupnost kapitálu pro další růst firem.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.