Česko chce prodloužit střídání času do roku 2031, vláda projedná i růst minimální mzdy

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Prodloužení času, růst mzdy

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Andrey Mastykin

06.09.2026

Česko chce prodloužit střídání času do roku 2031, vláda projedná i růst minimální mzdy — Prodloužení času a mzdy

Česká vláda v pondělí řeší dvě opatření s dopadem na domácnosti i zaměstnavatele, zvýšení minimální mzdy od ledna a pokračování střídání letního a zimního času. Návrh počítá s tím, že změny času zůstanou v platnosti dalších pět let, přestože část kabinetu žádá v EU jednání o trvalém ponechání zimního času.

Hlavní body

Vláda Česka navrhuje prodloužení střídání letního a zimního času od poslední březnové do poslední říjnové neděle až do roku 2031.
Ministerstvo práce navrhuje zvýšit minimální mzdu od ledna o 2 500 korun na 24 900 korun, což ovlivní firmy, zaměstnance i mzdové tarify.
Debata o jednotném střídání času v EU zůstává nevyřešená, přesto většina členských států stále letní čas zavádí.

Vládní návrh počítá s pěti dalšími lety

Jak uvádí HN.cz, kabinet má na programu nařízení, podle něhož má letní čas až do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a končit poslední říjnovou neděli. Vládu k vydání takového nařízení zmocňuje zákon z roku 1946, zatímco pravidla v EU sjednocuje směrnice kvůli dopravě a fungování trhu.

Proti časovým přechodům vystupuje ministr pro sport Boris Šťastný z Motoristů. Tvrdí, že posun času má dopad na zdraví, a požaduje, aby odpovědný resort v EU vyjednával o zrušení letního času a ponechání pouze zimního režimu.

Ministerstvo práce v podkladech uvádí, že negativní vliv změny času na zdraví se v EU dosud neprokázal a odborníci popsali jen krátkodobé potíže u několika sledovaných lidí. Resort zároveň připouští, že výzkum vnitřních biologických hodin možné dopady naznačuje, zároveň ale poukazuje na delší možnost pobytu a pohybu venku při delším večerním světle.

Dopad na trh práce a širší veřejnou debatu

Vedle změn času vláda projedná také výpočet minimální mzdy pro příští a přespříští rok. Nejnižší výdělek se má od ledna zvýšit o 2 500 korun na 24 900 korun, což je krok důležitý pro firmy, zaměstnance i navázané mzdové tarify.

Debata o střídání času v Evropě zůstává otevřená od roku 2019, kdy mělo v celé sedmadvacítce skončit, členské státy se ale na jednotném nastavení nedohodly. Letní čas nyní zavádějí všechny evropské státy kromě Grónska, dvou norských ostrovů, Islandu, Ruska a Běloruska; v někdejším Československu se trvale zavedl v roce 1979.

Ministři mají na jednání také doporučení dětského ombudsmana Martina Beneše na zřízení nové stálé komise pro náhlá úmrtí dětí. Podle ombudsmana je nynější komise pod ministerstvem práce a sociálních věcí omezená dostupností informací i personálním zajištěním.

V našem dřívějším článku o zvýšení minimální mzdy v Česku jsme popsali dohodu vlády, odborů a zaměstnavatelů, podle níž se od ledna zvyšuje o 2 500 Kč na 24 900 Kč hrubého měsíčně. Vysvětlili jsme také, že jde o součást automatického mechanismu směřujícího k vyššímu podílu minimální mzdy na průměrném výdělku do roku 2029 a že změna se promítne i do zaručených platů ve veřejném sektoru a některých odvodů či minimálních záloh na zdravotní pojištění.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?