Ministerstvo financí zvyšuje výhled české ekonomiky, růst má v letech 2026 a 2027 dosáhnout 1,9 % a 2,4 %

Traders Union
Všechny zprávy
Regulátoři
Výhled české ekonomiky roste

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Hanna Syniavska

20.08.2026

Ministerstvo financí zvyšuje výhled české ekonomiky, růst má v letech 2026 a 2027 dosáhnout 1,9 % a 2,4 % — Ekonomika roste dál

Česká ekonomika podle srpnové makroekonomické predikce vykazuje vůči geopolitickým otřesům relativní odolnost, přestože konflikt na Blízkém východě dál zvyšuje nejistotu pro ceny energií i obchodní toky. Ministerstvo financí očekává, že domácí poptávka zůstane hlavním motorem růstu, zatímco rizika pro výhled nadále plynou z možné vojenské eskalace, dražších energií a narušení dodavatelských řetězců.

Hlavní body

Ministerstvo financí ČR predikuje růst HDP o 1,9 % v roce 2026 a 2,4 % v roce 2027, tažený domácí poptávkou a firemními investicemi.
Průměrná inflace má dosáhnout 2,2 % v roce 2026 a 2,7 % v roce 2027, s tlaky ze strany vyšších cen ropy, růstu mezd a bydlení.
Deficit veřejných financí by měl v roce 2026 činit 2,7 % HDP a zadlužení stoupnout na 45,8 % HDP, přičemž rizika predikce směřují dolů.

Makroekonomický výhled pro roky 2026 a 2027

Jak uvádí Ministerstvo financí ČR, základní scénář srpnové predikce počítá s tím, že intenzita vojenského střetu na Blízkém východě bude ve druhé polovině letošního roku postupně slábnout, i když přeprava přes Hormuzský průliv zůstane po zbytek roku omezená. Produkce a vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu se mají přiblížit předválečné úrovni během první poloviny roku 2027, což má postupně snížit velkoobchodní ceny energií, i když jejich volatilita přetrvá.

Pro rok 2026 ministerstvo předpokládá růst hospodářství o 1,9 %, přičemž dynamiku má táhnout výlučně domácí poptávka. Spotřebu domácností má doplnit oživení firemních investic, zatímco růst brzdí zvýšená nejistota, vyšší ceny energií, obchodní bariéry, výpadky v dodávkách výrobních vstupů a snižování skladových zásob.

V roce 2027 má růst HDP zrychlit na 2,4 % díky pokračující domácí ekonomické aktivitě. Saldo zahraničního obchodu ale podle predikce zůstává záporným příspěvkem k růstu, mimo jiné kvůli očekávanému doplňování zásob.

Průměrná inflace má v roce 2026 dosáhnout 2,2 % a v roce 2027 vzrůst na 2,7 %. Protiinflačně působí převod financování poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet, silnější koruna, pokles cen potravin a restriktivní měnová politika, zatímco opačným směrem tlačí vyšší ceny ropy, rychlý růst mezd a náklady na bydlení.

Dopady na trh práce a veřejné finance

Na trhu práce podle predikce přetrvává nedostatek pracovníků v řadě odvětví a profesí, přičemž poptávku po práci nadále podporují hlavně služby a stavebnictví. V průmyslu se oživení zatím neprojevuje a míra nezaměstnanosti se má letos zvýšit na 3,0 %, než v příštím roce klesne na 2,8 %.

Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle podle ministerstva neumožňuje výraznější zpomalení růstu mezd a platů. Reálné výdělky se mají zvýšit v letošním i příštím roce.

Hospodaření sektoru vládních institucí má v roce 2026 skončit deficitem 2,7 % HDP, což je meziročně horší výsledek. K vyššímu schodku mají přispět zejména vyšší kapitálové výdaje a pomalejší růst příjmů po skončení daně z neočekávaných zisků, odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro domácnosti a firmy a dočasném snížení spotřební daně na naftu.

Zadlužení veřejných financí má při nižší dynamice nominálního HDP vzrůst o 1,6 procentního bodu na 45,8 % HDP. Rizika výhledu zůstávají podle ministerstva vychýlená směrem dolů, hlavně kvůli dalšímu vývoji konfliktu na Blízkém východě, tlaku na ceny energií, bezpečnostní situaci v Evropě a obchodní politice hlavních ekonomik.

O nadcházejících jednáních o státním rozpočtu a plánovaných schodcích jsme už psali v souvislosti s tím, že se v Česku vede spor o tempo zadlužování i v době ekonomické prosperity. Připomněli jsme tehdy, že vláda obhajuje deficit mimo jiné investicemi, zatímco kritici zpochybňují, zda výdaje skutečně přinášejí dlouhodobý ekonomický přínos a neoslabují důvěru v budoucí odolnost veřejných financí.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?