Česko posiluje podíl na exportních trzích díky odolnosti průmyslových vývozců
Evropský průmysl čelí energetickému šoku, slabé německé poptávce a sílící čínské konkurenci, přesto čeští průmysloví exportéři v tomto prostředí zvyšují svůj podíl na světovém trhu. Vývoj v letech 2022 až 2024 podle analýzy naznačuje, že k této odolnosti přispívají jak oborová specializace, tak vlastnické vazby českých firem v nadnárodních výrobních řetězcích.
Hlavní body
- Podíl Česka na globálním exportním trhu vzrostl v letech 2022–2024 přibližně o 6 %, nejvíce mezi sledovanými zeměmi dle ČNB.
- K růstu exportu zásadně přispívá obnova dodavatelských řetězců a zlepšení kvality českých automobilů, nejen sektorový efekt.
- Pevné vlastnické vazby na nadnárodní řetězce tlumí dopad slabší evropské poptávky a stabilizují český export během cyklického útlumu.
Analýza růstu českého exportního podílu
Podle Česká národní banka, český průmyslový export v posledních třech letech vykazuje v evropském srovnání překvapivě silný výkon navzdory nepříznivému vnějšímu prostředí. Česká ekonomika přitom patří mezi ty, které měly být zasaženy nejvíce, protože má nejvyšší podíl průmyslu na HDP v EU, energeticky náročnou výrobu a téměř třetinu vývozu směřující do zpomalujícího Německa.Analýza upozorňuje, že podíl Česka na globálním exportním trhu se v letech 2022 až 2024 zvýšil zhruba o 6 %, nejvíce ze srovnávaných zemí. K růstu přispěl zejména sektorový a výkonnostní efekt, zatímco tržní efekt byl záporný. Pro správnou interpretaci je podle ČNB nutné odlišit, zda růst vychází ze specializace na vhodné produkty a trhy, nebo z lepšího výkonu oproti konkurentům na stejných trzích.
Významnou roli sehrálo odeznění narušení dodavatelských řetězců, které v letech 2021 až 2022 zasáhlo výrobce motorových vozidel, strojů a dalších elektrických zařízení. Od roku 2023 proto sektorový efekt výrazně podporuje nejen Česko, ale i další ekonomiky specializované na tyto segmenty. Samotné oživení automobilového průmyslu však podle analýzy nevysvětluje celý rozsah růstu českého exportu, k posílení pozice na zahraničních trzích přispívá také zlepšení kvality vozů vyráběných v Česku.
Vlastnické vazby tlumí dopad evropského útlumu
ČNB zároveň spojuje odolnost českého exportu s pevnými vlastnickými vazbami firem na nadnárodní výrobní řetězce. Paradoxně se na výsledku podílí i hospodářské zpomalení na klíčových exportních trzích, protože poptávka po českých výrobcích tam klesá méně než poptávka po konkurenčním zboží.Tento mechanismus je podle analýzy dobře patrný na příkladu Německa. Země s výraznější přítomností německých investic ve zpracovatelském průmyslu zaznamenávají příznivější vývoj svého podílu na německém dovozu meziproduktů i v období slabší německé ekonomiky. Ekonomiky, jejichž firmy jsou silněji napojeny na německé mateřské společnosti, si tak relativně lépe udržují pozici na německém trhu při oslabené poptávce.
Zjištění zapadá do širších obav o konkurenceschopnost Evropy, kterou oslabují vyšší výrobní náklady, geopolitická nejistota po válce na Ukrajině a tlak čínských výrobců. Český případ ale ukazuje, že silné začlenění do mezinárodních výrobních struktur může v období cyklického útlumu působit jako stabilizační faktor pro exportně orientovaný průmysl.
V našem dřívějším článku o přesunu agendy obranného průmyslu pod Ministerstvo průmyslu a obchodu jsme popsali, že vláda chce od června 2026 těsněji propojit tento strategický sektor s výzkumem, inovacemi a podporou exportu. Změna se má týkat i rozpočtu a pracovních míst a navazuje na fakt, že obranné firmy vyvážejí zhruba 90 % produkce, takže posílení exportních nástrojů (např. přes ČEB a EGAP) má podpořit konkurenceschopnost celé ekonomiky.
Nejnovější zprávy Bank of Finland
- Forex
- Crypto