ČNB zvýšila hlavní sazbu na 3,75 procenta, poprvé za čtyři roky zpřísňuje měnovou politiku

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
ČNB zvýšila hlavní sazbu

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Hlas trhu

Regulátoři

Centrální banky

Artem Shendetskii

před 2 hodinami

ČNB zvýšila hlavní sazbu na 3,75 procenta, poprvé za čtyři roky zpřísňuje měnovou politiku — ČNB zpřísňuje sazby

Česká národní banka se vrací ke zpřísnění měnové politiky ve chvíli, kdy domácí mzdové tlaky a nejistota kolem dodávek ropy zvyšují rizika pro cenový vývoj. Bankovní rada zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu a podle guvernéra Aleše Michla chce déle udržet přísnější podmínky pro úvěry i růst peněz v ekonomice.

Hlavní body

ČNB zvýšila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta, poprvé za čtyři roky zpřísňuje měnovou politiku.
Bankovní rada reaguje na silný růst nominálních mezd kolem osmi procent, přetrvávající jádrovou inflaci a vnější šoky z Blízkého východu.
Krok signalizuje prioritizaci boje s inflačními tlaky před snahou o levnější úvěry, což ovlivní ceny spořicích produktů i úvěrů v celé ekonomice.

Důvody zvýšení sazeb a postoj bankovní rady

Jak uvedly HN.cz, bankovní rada ČNB na čtvrtečním zasedání hlasovala pro zvýšení hlavní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta, když pro tento krok bylo šest ze sedmi členů a jeden podporoval stabilitu sazeb. Jde o první zvýšení sazeb po čtyřech letech a také o první takový krok pod vedením guvernéra Aleše Michla.

Centrální banka vnímá jako hlavní domácí riziko silný růst nominálních mezd, který se pohybuje kolem osmi procent a převyšuje produktivitu práce. Podle banky se tyto náklady mohou přelévat do cen služeb, které meziročně rostou téměř o pět procent, přičemž tlak dále zesiluje napjatý trh práce a setrvalost jádrové inflace.

Vedle domácích faktorů rada sleduje i vnější šoky spojené s válkou na Blízkém východě a dlouhodobou neprůjezdností Hormuzského průlivu. I když se má po dohodě U.S. s Íránem průliv znovu otevřít, návrat provozu na úroveň před válkou může podle banky trvat měsíce a dražší energie i další komodity se do ekonomiky promítají postupně.

Michl na tiskové konferenci uvedl, že banka chce zabránit růstu inflačních očekávání a je připravena držet přísnější měnovou politiku po delší dobu. Guvernér zároveň varuje před proinflačním vlivem fiskální politiky a dluhového financování vládních výdajů, přičemž zdůrazňuje, že cílem je brzdit úvěrový boom, omezit růst množství peněz v ekonomice a podporovat spoření.

Dopady na trh a širší ekonomický význam

Podle oslovených analytiků krok ČNB vysílá finančnímu trhu i veřejnosti signál, že banka upřednostňuje boj s inflačními riziky před tlakem na levnější úvěry. Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil rozhodnutí spojuje i se snahou držet krok s nedávným zásahem Evropské centrální banky kvůli stabilitě kurzu koruny, zatímco analytik Raiffeisenbank Martin Kron jej čte jako prioritu cenové stability před požadavky na nižší náklady financování.

Rozhodnutí přichází i navzdory opakované kritice premiéra Andreje Babiše, který dlouhodobě tvrdí, že základní sazby zbytečně zdražují hypotéky a zhoršují dostupnost bydlení. Michl na to reaguje prohlášením, že ČNB se nenechá nikým ovlivňovat a nepřijímá cizí pokyny.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka banka zvolila preventivní přístup, který ji může dostat do lepší pozice pro další měsíce a snížit potřebu opakovat podobný krok. Možnost červnového zvýšení přitom vedení ČNB připouštělo už v předstihu, když Michl v minulém týdnu pro Bloomberg uvedl, že argumenty pro tento krok zesílily, a člen rady Jan Procházka agentuře Reuters řekl, že pokud se sazby mají zvýšit, je lepší to udělat dříve než později.

Tento krok představuje nový milník v nynějším cyklu měnové politiky. Poslední zvýšení sazeb přišlo v červnu 2022, kdy rada vedená Jiřím Rusnokem zvedla repo sazbu na sedm procent, poté ji ČNB od prosince 2023 do května 2025 s přestávkami snižovala a poslední rok držela na 3,5 procenta.

Vyšší základní sazba se promítá do ceny peněz v celé ekonomice, zejména do úročení spořicích a termínovaných vkladů a částečně i do hypotečních a firemních úvěrů. U tříměsíčních Dluhopisů republiky se například sazba automaticky zvyšuje na 3,75 procenta.

V našem dřívějším článku o zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 % jsme shrnuli, že centrální banka po období uvolňování znovu zpřísnila měnovou politiku a vedle repo sazby zvýšila i lombardní a diskontní sazbu. Popsali jsme také, že hlavním motivem byly přetrvávající domácí inflační tlaky (zejména ceny služeb, nemovitostí a růst mezd) a že rozhodnutí zaznělo navzdory veřejné kritice premiéra Andreje Babiše, přičemž jsme upozornili na dopady vyšších sazeb na úvěry i vklady.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?