Sergey Shendetskyi

ČNB zvýšila základní sazbu na 3,75 procenta, poprvé od roku 2022

ČNB zvýšila základní sazbu na 3,75 procenta, poprvé od roku 2022
ČNB zvýšila sazbu

Česká národní banka po předchozím období uvolňování měnové politiky přistupuje k opačnému kroku a zvyšuje základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rozhodnutí přichází navzdory veřejnému tlaku premiéra Andreje Babiše na snížení sazeb a ukazuje, že centrální banka dál upřednostňuje boj s domácími inflačními tlaky.

Hlavní body

  • Česká národní banka zvýšila základní repo sazbu na 3,75 procenta, lombardní sazbu na 4,75 procenta a diskontní sazbu na 2,75 procenta.
  • ČNB zdůvodnila zpřísnění měnové politiky přetrvávajícím inflačním tlakem v domácí ekonomice, zejména růstem cen služeb, nemovitostí a rychlejšími mzdami.
  • Rozhodnutí jít proti veřejným výzvám premiéra Andreje Babiše podpořila prognóza dalšího růstu spotřebitelských cen, i když inflace v květnu zpomalila na 2,1 procenta.

Měnové rozhodnutí a důvody zpřísnění

Jak uvedly Byznys noviny, bankovní rada České národní banky ve čtvrtek vedle dvoutýdenní repo sazby zvýšila ve stejném rozsahu také lombardní a diskontní sazbu. Lombardní sazba nově činí 4,75 procenta a diskontní sazba 2,75 procenta.

K rozhodnutí vede podle dostupných informací přetrvávající inflační tlak v domácí ekonomice, zejména zdražování služeb a nemovitostí a poměrně rychlý růst mezd. Přestože se geopolitická situace na Blízkém východě částečně uklidňuje a zmírňuje obavy z nového růstu cen ropy, podle analytiků převážily domácí faktory a snaha ČNB potvrdit odhodlání držet inflaci pod kontrolou.

Zvýšení sazeb je prvním takovým krokem od doby, kdy se v červenci 2022 guvernérem stal Aleš Michl. Centrální banka předtím od mimořádně vysokých úrovní sazby celkem desetkrát snižovala, naposledy loni v květnu, kdy repo sazbu snížila o čtvrt procentního bodu.

Dopad na trh a spor s vládou

Nové nastavení sazeb je důležité pro úročení v bankovním sektoru, protože od základní sazby se odvíjejí podmínky pro úvěry i vklady. Diskontní sazba zároveň ovlivňuje například penále za nesplácené úvěry, což znamená širší dopad rozhodnutí na financování domácností i firem.

Krok ČNB jde proti veřejným výzvám premiéra Andreje Babiše, který v uplynulých týdnech kritizuje centrální banku i jejího guvernéra za příliš restriktivní měnovou politiku. Babiš uvádí, že úrokové sazby jsou v Česku příliš vysoké, a zpochybňuje i to, proč ČNB drží vyšší sazbu než eurozóna, přestože Evropská centrální banka minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu z 2 na 2,25 procenta.

Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a pohybuje se poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Současné prognózy ale počítají s tím, že spotřebitelské ceny v příštích měsících znovu porostou, což podporuje opatrný postoj měnové autority.

V našem dřívějším článku o zvýšení základní úrokové sazby ČNB jsme popsali, že centrální banka po 13 měsících změnila nastavení měnové politiky a zvedla repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %, zároveň zvýšila i lombardní a diskontní sazbu. Upozornili jsme také na dopady vyšších sazeb na úvěry a vklady domácností i firem a na to, že rozhodnutí probíhalo v atmosféře veřejné kritiky ze strany premiéra Andreje Babiše.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.