Příjmy z environmentálních daní v EU v roce 2024 rostou, podíl na HDP však dále klesá
Příjmy z environmentálních daní v celé EU dosáhly v roce 2024 částky 371,9 miliardy eur, což představuje nárůst o 6,1 % oproti 350,4 miliardy eur o rok dříve. Nejnovější údaje zároveň ukazují, že tento typ daní tvoří v posledním desetiletí menší podíl jak na HDP, tak na celkových příjmech vlád z daní a sociálních příspěvků.
Hlavní body
- Příjmy z environmentálních daní v EU v roce 2024 meziročně vzrostly o 21,4 miliardy eur, přičemž hlavní podíl na růstu mají energetické daně, které se zvýšily na 287,0 miliardy eur z 269,3 miliardy eur.
- Podíl environmentálních daní na HDP EU klesl v roce 2024 na 2,1 % z 2,5 % v roce 2014 a jejich příspěvek na příjmech vlád se snížil na 5,1 % ze 6,1 %.
- Rumunsko zaznamenalo v roce 2024 nejvyšší růst příjmů z environmentálních daní v EU o 21,7 %, zatímco Švédsko vykázalo největší pokles o 17,7 %.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Růst příjmů táhnou energetické daně
Jak uvádí Eurostat, energetické daně zůstávají největším zdrojem environmentálních daňových příjmů v EU, když v roce 2024 vzrostly na 287,0 miliardy eur z 269,3 miliardy eur v roce 2023.Daně z dopravy činí celkem 67,0 miliardy eur, což je nárůst oproti 64,0 miliardy eur o rok dříve, zatímco daně z emisí a zdrojů vzrostly na 17,9 miliardy eur ze 17,2 miliardy eur. Tyto kategorie dohromady zvýšily celkové příjmy z environmentálních daní meziročně o 21,4 miliardy eur.
Přestože došlo k meziročnímu nárůstu, dlouhodobý trend ukazuje na klesající význam v rámci veřejných financí. Environmentální daně tvoří v roce 2024 pouze 2,1 % HDP EU, což je pokles z 2,5 % v roce 2014, a jejich podíl na celkových příjmech vlád z daní a sociálních příspěvků klesl na 5,1 % ze 6,1 % ve stejném období.
Vývoj v jednotlivých zemích je nerovnoměrný
Většina zemí EU zaznamenala v roce 2024 vyšší příjmy z environmentálních daní, nárůst byl hlášen ve 22 členských státech.Nejvyšší růst vykázalo Rumunsko s 21,7 %, následované Litvou s 13,9 % a Polskem s 12,7 %. Mezi největšími skokany je také Maďarsko s nárůstem o 12,2 %.
Naopak v pěti zemích došlo oproti předchozímu roku k poklesu. Největší propad zaznamenalo Švédsko o 17,7 %, následované Slovenskem o 6,1 %, Finskem o 3,8 %, Řeckem o 3,7 % a Bulharskem o 2,3 %.
V našem dřívějším zpravodajství o směru britské energetické politiky pod vedením Miatty Fahnbulleh jsme popsali, jak její jmenování signalizovalo kontinuitu v cíli dosažení uhlíkové neutrality a důraznější postup při ukončování využívání fosilních paliv, včetně zachování zákazu nových licencí na těžbu v Severním moři. Zmínili jsme také napětí mezi požadavky průmyslu na pokračování projektů jako Jackdaw a Rosebank a důrazem vlády na energetickou bezpečnost, nižší účty a klimatické závazky.
Nejnovější zprávy Eurostat
- Forex
- Crypto