Česko nechává projít státní rozpočet s nízkými výdaji na obranu

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Státní rozpočet: výdaje na obranu

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Hlas trhu

Regulátoři

Centrální banky

Iryna Sazhynska

18.03.2026

Česko nechává projít státní rozpočet s nízkými výdaji na obranu — Nízké výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel podle komentáře Luďka Vainerta umožňuje, aby prošel státní rozpočet s mimořádně nízkými výdaji na obranu, a tím se posouvá do role automatického podepisovače rozpočtů. Autor textu tvrdí, že jde o politicky pochopitelný krok, ale nikoli o státnické rozhodnutí, zejména při zhoršujícím se bezpečnostním prostředí. Komentář je datován k 26. únoru 2026.

Hlavní body

Prezident Petr Pavel nechal projít státní rozpočet navzdory nízkým obranným výdajům na úrovni 1,7 procenta HDP.
Kritika směřuje i na předchozí Babišovu vládu za výrazné snížení armádního rozpočtu, přes zvýšené bezpečnostní hrozby a závazky v NATO.
Rozhodnutí prezidenta se pokládá za vytvoření precedentu, kdy schválení rozpočtu přestává být efektivním nástrojem pro strategické státní priority, zejména v obraně.

Rozpočtové rozhodnutí a obranné výdaje

Od hlavy státu se podle Hospodářských novin očekává, že bude vystupovat jako státník, nikoli jen jako další politik. V tomto případě tomu Petr Pavel podle autora nedostává, protože nechává rozpočet projít navzdory nízkým výdajům na obranu. Komentář staví do popředí názor, že prezident měl rozpočet vetovat, aby vyslal jasný signál k prioritám státu.

NATO kontext a kritika přístupu vlády

Text současně míří kritikou na Babišovu vládu, která podle autora rozpočet na armádu „osekala až na kost“, a to i přes rostoucí bezpečnostní hrozby. Uváděná úroveň 1,7 procenta HDP je v komentáři označena za problém i v rámci závazků a očekávání v NATO. Autor to nepopisuje jen jako běžné „černé pasažérství“, ale jako provokaci, která podle něj zhoršuje postavení země mezi spojenci.

Politické versus státnické hledisko

Vainertův komentář rámuje prezidentovo rozhodnutí jako politicky srozumitelné, ale z hlediska státnictví nepřijatelné. Z textu vyplývá obava, že tím prezident vytváří precedent, kdy se rozpočet stává prakticky neblokovatelným bez ohledu na jeho strategické parametry. Autor zároveň naznačuje, že právě obrana je oblast, kde by měl prezident uplatnit autoritu a tlak na dlouhodobé zájmy státu, nikoli se smířit s krátkodobou politickou logikou.

Dříve jsme informovali o tom, že prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu a tím ukončí rozpočtové provizorium. Zároveň jsme popsali jeho varování, že u příštího rozpočtu se může otevřít debata o odmítnutí zákona, pokud výdaje na obranu a související infrastrukturu nebudou odpovídat aliančním závazkům, včetně sporů o to, co vláda do obrany započítává a zda to NATO uzná.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?