Prezident Pavel podepíše státní rozpočet, Hrad ale varuje před vetem, pokud příští plán nesplní závazky NATO

Prezident Pavel podepíše státní rozpočet, Hrad ale varuje před vetem, pokud příští plán nesplní závazky NATO
Pavel podepíše rozpočet

Česko se má v pátek vrátit z rozpočtového provizoria do standardního režimu hospodaření poté, co prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu, uvedl na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Zároveň Hrad po úterní schůzce prezidenta s premiérem Andrejem Babišem upozorňuje, že u příštího rozpočtu se může otevřít debata o odmítnutí zákona, pokud nebude odpovídat aliančním závazkům ve výdajích na obranu a související infrastrukturu.

Hlavní body

  • Prezident Pavel podepíše státní rozpočet, ale varuje vetem, pokud příští rozpočet nesplní závazek 3,5 procenta HDP na obranu do roku 2035.
  • Rozpočet Ministerstva obrany na letošek činí 154,79 miliardy korun (1,73 procenta HDP), vláda započítává i 20 miliard na infrastrukturu, což však Národní rozpočtová rada zpochybňuje z pohledu uznání NATO.
  • Schválený státní rozpočet na letošní rok počítá s deficitem 310 miliard korun, vyšším než loňský schodek 290,7 miliardy; po podpisu skončí rozpočtové provizorium.

Pavel podle Hospodářské noviny a Hradu na jednání s premiérem připomíná závazek ČR zvyšovat do roku 2035 obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP směrovat do širších výdajů na civilní infrastrukturu spojenou s obranyschopností. Odbor komunikace uvádí, že prezident Babiše varuje, že neplněním závazků vůči NATO a spojencům Česko ohrožuje vlastní bezpečnost. Hrad dodává, že mezinárodní hrozby se zvětšují, zatímco domácí výdaje stagnují, a že pokud příští rozpočet nebude odpovídat závazkům, nevyhne se země debatě o odmítnutí zákona ze strany prezidenta.

Co vláda započítává do obrany a jaké jsou pochybnosti

Premiér Babiš po schůzce říká, že tématem je i způsob vykazování obranných výdajů a že stát nemá zohledňovat jen kapitolu ministerstva obrany, ale také výdaje v dalších kapitolách a v krajích. Ministerstvo obrany má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta HDP. Vláda k překročení dvouprocentního minima započítává i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Národní rozpočtová rada zároveň vyjadřuje pochybnosti, že NATO uzná všechny takto vykázané položky, a upozorňuje, že Česku hrozí nesplnění závazku vůči alianci i národního zákona stanovujícího alespoň dvě procenta HDP na obranu.

Deficit, konec provizoria a další body jednání

Po pátečním podpisu může zákon vyjít ve Sbírce zákonů a skončí rozpočtové provizorium, v němž Česko hospodaří od začátku roku. Sněmovnou schválený státní rozpočet počítá pro letošek s deficitem 310 miliard korun, zatímco loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun při původním plánu 241 miliard. V prvních dvou měsících letoška stát hospodaří lépe než loni, výdaje ale omezuje provizorium, které umožňuje měsíčně utratit nejvýš jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku. Babiš s Pavlem podle premiéra probírají i velvyslance, spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničí a připomínky k zákonu o státních zaměstnancích, které má vláda dále diskutovat.

Dříve jsme informovali o tom, že prezident Petr Pavel avizoval podpis zákona o státním rozpočtu a zároveň při jednání s premiérem Andrejem Babišem znovu otevřel otázku tempa růstu obranných výdajů. V textu jsme popsali, že klíčovým sporem je nejen výše obranných výdajů, ale i to, co vláda do obrany započítává a zda NATO uzná všechny vykázané položky, přičemž v pozadí zůstává i příprava rozpočtu na další rok.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.