Prezident Pavel podepíše státní rozpočet, Hrad ale varuje před vetem, pokud příští plán nesplní závazky NATO
Česko se má v pátek vrátit z rozpočtového provizoria do standardního režimu hospodaření poté, co prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu, uvedl na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Zároveň Hrad po úterní schůzce prezidenta s premiérem Andrejem Babišem upozorňuje, že u příštího rozpočtu se může otevřít debata o odmítnutí zákona, pokud nebude odpovídat aliančním závazkům ve výdajích na obranu a související infrastrukturu.
Hlavní body
- Prezident Pavel podepíše státní rozpočet, ale varuje vetem, pokud příští rozpočet nesplní závazek 3,5 procenta HDP na obranu do roku 2035.
- Rozpočet Ministerstva obrany na letošek činí 154,79 miliardy korun (1,73 procenta HDP), vláda započítává i 20 miliard na infrastrukturu, což však Národní rozpočtová rada zpochybňuje z pohledu uznání NATO.
- Schválený státní rozpočet na letošní rok počítá s deficitem 310 miliard korun, vyšším než loňský schodek 290,7 miliardy; po podpisu skončí rozpočtové provizorium.
Pavel podle Hospodářské noviny a Hradu na jednání s premiérem připomíná závazek ČR zvyšovat do roku 2035 obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP směrovat do širších výdajů na civilní infrastrukturu spojenou s obranyschopností. Odbor komunikace uvádí, že prezident Babiše varuje, že neplněním závazků vůči NATO a spojencům Česko ohrožuje vlastní bezpečnost. Hrad dodává, že mezinárodní hrozby se zvětšují, zatímco domácí výdaje stagnují, a že pokud příští rozpočet nebude odpovídat závazkům, nevyhne se země debatě o odmítnutí zákona ze strany prezidenta.
Co vláda započítává do obrany a jaké jsou pochybnosti
Premiér Babiš po schůzce říká, že tématem je i způsob vykazování obranných výdajů a že stát nemá zohledňovat jen kapitolu ministerstva obrany, ale také výdaje v dalších kapitolách a v krajích. Ministerstvo obrany má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta HDP. Vláda k překročení dvouprocentního minima započítává i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Národní rozpočtová rada zároveň vyjadřuje pochybnosti, že NATO uzná všechny takto vykázané položky, a upozorňuje, že Česku hrozí nesplnění závazku vůči alianci i národního zákona stanovujícího alespoň dvě procenta HDP na obranu.Deficit, konec provizoria a další body jednání
Po pátečním podpisu může zákon vyjít ve Sbírce zákonů a skončí rozpočtové provizorium, v němž Česko hospodaří od začátku roku. Sněmovnou schválený státní rozpočet počítá pro letošek s deficitem 310 miliard korun, zatímco loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun při původním plánu 241 miliard. V prvních dvou měsících letoška stát hospodaří lépe než loni, výdaje ale omezuje provizorium, které umožňuje měsíčně utratit nejvýš jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku. Babiš s Pavlem podle premiéra probírají i velvyslance, spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničí a připomínky k zákonu o státních zaměstnancích, které má vláda dále diskutovat.Dříve jsme informovali o tom, že prezident Petr Pavel avizoval podpis zákona o státním rozpočtu a zároveň při jednání s premiérem Andrejem Babišem znovu otevřel otázku tempa růstu obranných výdajů. V textu jsme popsali, že klíčovým sporem je nejen výše obranných výdajů, ale i to, co vláda do obrany započítává a zda NATO uzná všechny vykázané položky, přičemž v pozadí zůstává i příprava rozpočtu na další rok.
Nejnovější zprávy Transportation
- Forex
- Crypto