V4+2 prosazují samostatnou SZP a vyšší unijní zemědělský rozpočet

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
V4+2 prosazují silnější SZP

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Dan Blystone

26.03.2026

V4+2 prosazují samostatnou SZP a vyšší unijní zemědělský rozpočet — V4+2: Silnější SZP a rozpočet

Ministři zemědělství zemí V4, Bulharska a Rumunska v Budapešti podle společné deklarace a vyjádření českého ministerstva jednají o budoucí podobě společné zemědělské politiky EU a víceletého finančního rámce. Česká republika na schůzce zdůrazňuje, že SZP má zůstat legislativně samostatná a rozpočtově silná, aby si zachovala předvídatelnost pro farmáře i prostor pro národní specifika. Debata se odehrává v době geopolitických tlaků, které podle ministrů zvyšují význam konkurenceschopnosti sektoru, cen vstupů i plynulého přechodu do nového programového období.

Hlavní body

Česko a V4+2 požadují navýšení rozpočtu SZP alespoň na stávající úroveň s ohledem na inflaci přesahující 20 % v posledních letech.
Ministři prosazují zachování maximální finanční samostatnosti členských států v SZP a flexibilitu v pravidlech degresivity a zastropování podle národních specifik.
Společná deklarace zdůrazňuje potřebu silné a samostatné SZP se dvěma pilíři, rozvojovými programy a robustními podpůrnými nástroji pro střední a východní Evropu.

Požadavky na pravidla a rozpočet SZP

Český ministr zemědělství Martin Šebestyán na jednání uvádí, že klíčová je zejména definice zemědělce, protože právě ta určuje způsobilost k podpoře. Praha zároveň požaduje převedení všech relevantních ustanovení k zemědělství a venkovu do návrhu SZP, včetně klíčových definic. Podle zástupců zúčastněných zemí má legislativní vymezení zásadní význam pro fungování politiky, její finanční řízení i naplňování očekávaných cílů.

Česko také prosazuje dobrovolnost u degresivity a zastropování a chce, aby členské státy mohly zohlednit národní specifika, například strukturu podniků, výrobní zaměření nebo možné odpočty. Podporuje zachování maximální finanční samostatnosti členských států a možnost samostatné obálky pokrývající všechna opatření. Současně požaduje navýšení rozpočtu SZP nejméně na úroveň stávajícího období, a to s ohledem na inflaci přesahující v posledních letech 20 %.

Přechodné období a další sporné oblasti

Významná část schůzky se věnuje přechodu na nové legislativní období. Ministři upozorňují na potřebu realistického harmonogramu a přechodného období, které umožní dokončení rozběhnutých projektů a plynulý náběh nového systému. Zástupci V4+2 se také shodují, že společné závěry je nutné aktivně komunikovat Evropské komisi i současnému a budoucímu předsednictví Rady EU.

Jednání se týká i návrhu na omezení používání olova ve střelivu a rybolovu, zejména dopadů na rekreační rybářství a technických limitů dostupných alternativ. Podle ministrů je nutné hledat řešení, která jsou šetrná k životnímu prostředí, ale zároveň realistická z hlediska technických a finančních možností uživatelů. Někteří účastníci proto apelují na přepracování nynější podoby návrhu tak, aby lépe odrážela podmínky jednotlivých zemí.

Dopady na zemědělský sektor ve střední a východní Evropě

Vedle rozpočtových a legislativních otázek ministři diskutují také nákazovou situaci a dopady posledního geopolitického vývoje na ceny a dostupnost zemědělských vstupů, zejména hnojiv. Tato témata podle nich přímo ovlivňují stabilitu produkce i nákladovou základnu farmářů v regionu. Právě proto zúčastněné země spojují debatu o SZP s požadavkem na dostatečně robustní financování a zachování účinných podpůrných nástrojů.

Přijatá společná deklarace zdůrazňuje význam silné a samostatné SZP se dvěma pilíři a s rozpočtem, který nebude soupeřit s jinými politikami EU. Dokument zároveň podporuje zachování programů rozvoje venkova, poradenských služeb, pozemkových úprav a iniciativ LEADER a EIP. Pro region to znamená tlak na zachování širší podpory nejen pro prvovýrobu, ale i pro navazující zpracování a rozvoj venkovských oblastí.

Dříve jsme informovali o tom, že v Česku sílí debata o vysokých rozpočtových schodcích a udržitelnosti veřejných financí, když letošní plán míří ke schodku 310 miliard korun a pro další rok se zmiňuje ještě vyšší deficit. V materiálu jsme zároveň připomněli, že vývoj deficitu je důležitým signálem pro ekonomické řízení státu, protože může ovlivnit náklady financování i důvěru v dlouhodobou stabilitu.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?