Český rozhlas zřizuje stávkový výbor kvůli návrhu na zrušení poplatků

Český rozhlas zřizuje stávkový výbor kvůli návrhu na zrušení poplatků
Stávka v Českém rozhlase

V Českém rozhlase se prohlubuje odpor proti vládnímu plánu změnit financování veřejnoprávních médií a zaměstnanci zakládají stávkový výbor. Krok přichází v době, kdy kabinet navrhuje nahradit koncesionářské poplatky přímým financováním ze státního rozpočtu, což podle kritiků ohrožuje nezávislost i rozsah veřejné služby.

Hlavní body

  • Zaměstnanci Českého rozhlasu v iniciativě „Pro vás, ne pro politiky“ zřizují stávkový výbor kvůli návrhu ministerstva kultury na zrušení koncesionářských poplatků.
  • Odbory a zaměstnanci varují, že vládní návrh povede k propouštění, omezení služeb a zásahům do vysílání; téma otevřou na pátečním sjezdu ČMKOS.
  • Návrh zákona ministra kultury počítá s financováním Českého rozhlasu a České televize přímo ze státního rozpočtu, což by znamenalo ztrátu asi 430 milionů korun pro rozhlas a miliardu korun pro televizi.

Stávkový výbor a spor o financování médií

Jak uvedly Hospodářské noviny, zaměstnanci Českého rozhlasu sdružení v iniciativě „Pro vás, ne pro politiky“ na pondělním setkání v sídle instituce na pražských Vinohradech rozhodují o ustavení stávkového výboru, který má koordinovat další postup proti návrhům ministerstva kultury. O dalších krocích chtějí informovat v příštích dnech a uvnitř iniciativy se mluví i o možnosti stávky, i když ne bezprostředně.

Mluvčí rozhlasové větve iniciativy a vedoucí tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Jan Herget říká, že zaměstnancům vadí způsob, jakým vláda Andreje Babiše přistupuje k veřejnoprávním médiím. Podle něj předložená změna nahrazuje zavedený systém bez dostatečně zřetelného důvodu a bez garancí nezávislosti.

Herget zároveň uvádí, že iniciativa je v kontaktu s kolegy ze Slovenska a bere jejich zkušenost jako varování před pasivitou. Jednání s ministrem kultury Otou Klempířem ani s dalšími politiky ale zaměstnanci podle něj nechystají, protože takový krok považují za věc managementu.

Dopady na provoz a širší tlak na vládu

Proti návrhu se paralelně staví také odbory Českého rozhlasu, které už dříve aktivovaly své vlastní stávkové výbory. Odborový předák Jan Křemen varuje, že přijetí zákona v nynější nebo podobné podobě vede k propouštění, omezení služeb a zásahům do vysílání, přičemž téma chtějí odbory otevřít také na pátečním sjezdu ČMKOS.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral říká, že zaměstnancům právo na stávku neupírá a jejich frustraci chápe. Vládní návrh zákona označuje za paskvil, zároveň však zdůrazňuje, že případná stávka nesmí narušit veřejnou službu a že vysílání Českého rozhlasu nemá umlknout.

Změna financování je součástí programového prohlášení Babišovy vlády a minulý týden ji ministr kultury po tlaku koaličních partnerů předkládá veřejnosti v podobě návrhu zákona. Ten počítá s tím, že Česká televize i Český rozhlas jsou nově hrazeny přímo ze státního rozpočtu místo dosavadních poplatků, přičemž Česká televize by podle návrhu přišla asi o miliardu korun a Český rozhlas o 430 milionů korun.

V našem dřívějším článku o debatě o financování veřejnoprávních médií jsme psali, že nejde jen o technickou otázku výše koncesionářských poplatků, ale o širší politický střet o institucionální uspořádání státu a nezávislost médií veřejné služby. Připomněli jsme také, že poplatky se po 17 letech stagnace zvýšily až v květnu 2025, přičemž stabilní financování je v tomto kontextu vnímáno jako jedna z klíčových pojistek proti přímému politickému tlaku.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.