AI dohled nad prací se může z platforem rozšířit napříč českým byznysem

AI dohled nad prací se může z platforem rozšířit napříč českým byznysem
AI dohled v byznyse

Digitální platformy zatím využívají nejpřísnější kontrolu práce hlavně u kurýrů a řidičů, experti ale čekají, že s nástupem umělé inteligence tento model proniká i do dalších oborů. To podle ekonomky Alžběty Mangarelly zvyšuje tlak na pracovníky a může přenášet více nákladů na stát ve chvíli, kdy lidé pracující na IČO přestanou vydělávat.

Hlavní body

  • AI-driven monitoring, currently prevalent among digital platform workers like couriers and taxi drivers, may expand across broader sectors of the Czech economy.
  • Platform business models shift income risks to external workers and the state, as platforms take commissions only when work is performed while incurring minimal associated costs.
  • Increased algorithmic management introduces new work-related stress, higher public sector expenditures, and shifts economic burdens from firms to independent workers and the state.

Rozšíření platformového modelu a role AI

Jak uvádí HN.cz, intenzivní dohled nad výkonem lidí se dnes nejvýrazněji týká pracovníků digitálních platforem, zejména kurýrů a taxikářů, kteří dostávají zaplaceno jen za dobu, kdy skutečně vykonávají zakázku. Jakákoli přestávka, včetně času na kávu nebo na toaletu, zůstává neplacená.

Podle ekonomky Sociologického ústavu Akademie věd Alžběty Mangarelly se tento přístup může s rozvojem moderních technologií v čele s AI rozšířit i do dalších částí ekonomiky. Spolu s tím se podle ní šíří i platformový byznysový model postavený na externích pracovnících a přenášení části podnikatelského rizika mimo firmu.

Mangarella popisuje model, v němž si platforma bere podíl z každé zakázky ve chvíli, kdy člověk pracuje, ale pokud pracovat nemůže, odpovědnost i výpadek příjmu nese pracovník nebo stát. Platformy podle ní v takové situaci nenesou odpovídající náklady.

Dopady na pracovní trh a veřejné rozpočty

Ekonomka očekává, že širší využití algoritmického řízení práce přináší nový typ pracovního stresu. Zaměstnanci a externisté mohou čelit detailnějšímu měření výkonu, vyšším nárokům na dostupnost i menší kontrole nad vlastním pracovním tempem.

Vedle změn v organizaci práce může tento trend znamenat i vyšší výdaje veřejného sektoru. Pokud lidé pracující na IČO v obdobích bez zakázek přestanou vydělávat, část sociálních a ekonomických dopadů podle Mangarelly dopadá na stát, nikoli na platformy či zadavatele práce.

Debata o AI na trhu práce se tak podle popsaného pohledu neomezuje jen na nahrazování profesí nebo vznik nových pracovních míst. Stále důležitější je i to, jak technologie mění kontrolu práce, rozložení nákladů a odpovědnost mezi firmami, pracovníky a veřejným sektorem.

V našem dřívějším článku o dopadech AI na český trh práce jsme upozornili, že firmám dlouhodobě brzdí růst nedostatek kvalifikovaných pracovníků a zároveň se zvyšuje tlak na rychlejší adaptaci na nové technologie. Popsali jsme také, že AI a automatizace mění fungování firem i požadavky na pracovní sílu, přičemž vedle příležitostí přinášejí i nová rizika a nejistoty pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.