Česko rozšiřuje výjimky z rozpočtových pravidel, spor o deficit prohlubuje politické riziko

Česko rozšiřuje výjimky z rozpočtových pravidel, spor o deficit prohlubuje politické riziko
Spor o rozpočet sílí

Spor o nastavení českých veřejných financí se vyostřuje poté, co Sněmovna schvaluje novelu rozpočtových pravidel rozšiřující okruh výdajů nezapočítávaných do limitů schodku. Změna se týká vedle obrany a investic do jaderné výstavby nově i strategických státních dopravních staveb, což opozice označuje za zásah s dlouhodobými dopady na rozpočtovou disciplínu.

Hlavní body

  • Andrej Babišova vláda prosadila novelu zákona o rozpočtových pravidlech, která nově vyjímá i strategické dopravní stavby z výdajových limitů státního rozpočtu.
  • Opozice varuje, že rozšíření výjimek umožní budoucím vládám navýšit schodek až o 150–240 miliard Kč ročně a chystá ústavní stížnost.
  • Koaliční kabinet na rok 2026 schválil rozpočet s deficitem 310 miliard Kč, zatímco předchozí vláda navrhovala 286 miliard Kč, což zvýrazňuje rozdílný přístup k fiskální konsolidaci.

Novela mění výjimky pro výdajové limity

Jak uvádějí Byznys noviny ekonomika, vláda Andreje Babiše si ve Sněmovně nechává schválit úpravu zákona o rozpočtových pravidlech, která rozšiřuje výjimky z položek započítávaných do zákonných omezení rozpočtového schodku. K dosavadním výjimkám pro obranné výdaje a vládní investice do výstavby jaderných elektráren má přibýt také výjimka pro strategické státní dopravní stavby.

Ministryně financí Alena Schillerová označuje přijetí změn za klíčové a tvrdí, že současná vláda nemůže konsolidovat veřejné finance podle pravidel nastavených předchozím kabinetem Petra Fialy. Podle ní pro takové cíle neexistuje realizovatelný scénář, který by nevedl k paralýze veřejných financí, a návrh proto označuje za mimořádně zodpovědný.

Schillerová současně odmítá, že by šlo o rozvolňování fiskální disciplíny, a tvrdí, že Česká republika by po přijetí zákona patřila mezi rozpočtově nejodpovědnější země Evropy. Kritiku směřuje i na bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru, o němž říká, že předchozí vláda by vlastní fiskální pravidla stejně nedokázala dodržet.

Opozice varuje před dopady na státní dluh

Představitelé opozice novelu ostře odmítají a varují před trvalým uvolněním pravidel pro budoucí rozpočty. Předseda ODS Martin Kupka návrh označuje za rozpočtový hazard a uvádí, že další vlády by mohly navyšovat schodek o 150 až 200 miliard korun ročně, později hovoří i o možném dopadu až 240 miliard korun.

Kupka dodává, že pokud zákon projde, podá stížnost k Ústavnímu soudu, kterou ODS s dalšími opozičními stranami již připravuje. Předseda Starostů Vít Rakušan varuje, že vláda přenáší astronomické částky na příští generace, a předseda poslaneckého klubu lidovců Marian Jurečka odhaduje, že pro rok 2027 může Schillerová přijít s deficitem 400 miliard korun.

Do letošního roku 2026 vstupuje nová vládní koalice se schváleným státním rozpočtem s deficitem 310 miliard Kč. Předtím odmítá návrh předchozí Fialovy vlády, která v září 2025 schvaluje pro rok 2026 rozpočet se schodkem 286 miliard Kč, což podtrhuje rozdílný přístup obou kabinetů k tempu fiskální konsolidace.

V našem dřívějším článku o zastavení každoročního vyhodnocování připravenosti Česka na přijetí eura jsme popsali, že kabinet Andreje Babiše tím fakticky utlumil poslední formální kroky spojené s možným vstupem do eurozóny. Upozornili jsme také na dopady pro podnikatelskou sféru, která dlouhodobě prosazuje euro kvůli nižším transakčním nákladům a menšímu kurzovému riziku, zatímco debata o přijetí společné měny se tím dál odsouvá.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.