Ústup globalizace podle ekonoma zvyšuje dlouhodobá společenská rizika

Ústup globalizace podle ekonoma zvyšuje dlouhodobá společenská rizika
Rizika ústupu globalizace

Debata o obchodních válkách a růstu cel se obvykle soustředí na inflaci, náklady firem a tempo hospodářského růstu. Švédský ekonom Niclas Berggren ale upozorňuje, že uzavírání světové ekonomiky může podle dat oslabovat také důvěru mezi lidmi, toleranci a postoje budoucích generací.

Hlavní body

  • Ekonom Niclas Berggren spojuje nárůst protekcionismu s oslabením mezilidské důvěry a nárůstem společenské nejistoty, což má širší dopady než jen ekonomické náklady.
  • Data podle Berggrena ukazují, že globalizace přináší nejen bohatší ekonomiky, ale i otevřenější a tolerantnější společnosti, zatímco uzavírání trhu oslabuje sociální soudržnost.
  • Rostoucí protekcionismus podle Berggrena snižuje dlouhodobý růstový potenciál firem i států tím, že negativně ovlivňuje institucionální kvalitu a ekonomickou efektivitu.

Data spojují otevřenost ekonomik s důvěrou ve společnosti

Jak uvedl HN.cz, Berggren tvrdí, že nárůst protekcionismu nenese jen přímé hospodářské náklady, ale i širší společenské dopady. Ve svém výkladu spojuje obchodní války, zvyšování cel a ekonomický nacionalismus s prostředím větší nejistoty, které se podle něj postupně promítá do mentálního nastavení společnosti.

Ekonom na datech ukazuje, že globalizace podle něj nevytváří pouze bohatší ekonomiky, ale také otevřenější a tolerantnější společnosti. Opačný vývoj, tedy uzavírání světa, podle něj nevede jen k vyšším nákladům pro firmy a státy, ale současně oslabuje mezilidskou důvěru.

Berggren, který působí také na Fakultě podnikohospodářské na VŠE v Praze, varuje, že politici vytvářející nestabilní, nejistý a ochranářský svět ovlivňují nastavení celé budoucí generace. Rozhovor tak posouvá debatu o protekcionismu od cen a výroby i k dlouhodobým dopadům na společenské chování.

Rizika pro děti, politiku i ekonomickou výkonnost

V rozhovoru ekonom vysvětluje, proč protekcionismus podle něj nahrává populismu a jak geopolitická nejistota formuje podvědomí i postoje dětí. Tím rozšiřuje ekonomické hodnocení globalizace o faktor, který se v běžných debatách objevuje méně často, tedy o vliv na sociální soudržnost a hodnotové nastavení společnosti.

Berggren zároveň argumentuje, že tolerantnější společnosti nejsou jen sociálně stabilnější, ale i ekonomicky efektivnější. Pokud by se tento vztah potvrzoval i nadále, znamenalo by to pro firmy i státy, že náklady protekcionismu se neomezují na obchod a investice, ale mohou se propsat i do kvality institucí, pracovního prostředí a dlouhodobého růstového potenciálu.

V našem dřívějším článku jsme se věnovali návrhu administrativy Donalda Trumpa zavést dodatečná cla na dovoz ze 60 ekonomik, zdůvodněnému snahou omezit zboží vyráběné s využitím nucené práce v globálních dodavatelských řetězcích. Popsali jsme, jak by opatření podle sekce 301 mohlo zvýšit náklady dovozcům, zpřísnit požadavky na prokazování původu zboží a znovu otevřít debatu o širších dopadech cel na inflaci i tržní sentiment.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.