ZOE Waste plánuje u Litvínova největší spalovnu nebezpečných odpadů v Česku

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Krypto zprávy

Finanční zprávy

Měny

Hlas trhu

Zprávy regulátorů

Hanna Syniavska

Včera

ZOE Waste plánuje u Litvínova největší spalovnu nebezpečných odpadů v Česku — Největší spalovna v Česku

V Česku sílí vlna projektů na energetické využití a spalování odpadu, která rozšiřuje debatu o kapacitách, financování i odporu obcí. Nejnověji se u Litvínova připravuje zařízení s kapacitou 50 tisíc tun ročně, což odpovídá zhruba polovině současné národní kapacity pro spalování nebezpečných odpadů.

Hlavní body

ZOE Waste plánuje u Litvínova největší spalovnu nebezpečných odpadů v Česku s kapacitou 50 tisíc tun ročně, výstavba od roku 2028 a provoz od 2031.
FCC navrhla u Temelína spalovnu s kapacitou 20 tisíc tun ročně za 2 miliardy korun, projekt čelí odporu obce a starosty.
Růst kapacit spaloven včetně projektů ČEZ v Mělníku a GGES u Skalice zásadně ovlivňují povolovací procesy, dotace a lokální akceptace.

Plán u Litvínova a stav dalších projektů

Jak uvádějí Hospodářské noviny, společnost ZOE Waste chystá u Litvínova výstavbu největší spalovny nebezpečných odpadů v zemi a projekt je spojen s bývalým šéfem Českých drah Petrem Žaludou. Záměr podle dostupného přehledu prochází zjišťovacím řízením EIA, výstavba se plánuje od roku 2028 a provoz od roku 2031.

Kapacita litvínovského zařízení má činit 50 tisíc tun ročně, tedy výrazně více než u dříve popsaných projektů. U Temelína navrhla firma FCC spalovnu nebezpečného odpadu s kapacitou 20 tisíc tun ročně a s odhadovanými náklady kolem 2 miliard korun, ale projekt naráží na odmítavý postoj obce i starosty.

Další velký projekt prosazuje ČEZ v Mělníku, kde firma získala stavební povolení pro ZEVO a plánuje spuštění zkušebního provozu na přelomu let 2027 a 2028. Ve Žďáru nad Sázavou se připravuje spalovna s multipalivovým kotlem o kapacitě až 40 tisíc tun ročně, její postup ale závisí na získání klíčové dotace.

Dopady na odpadové hospodářství a regiony

Rozdílná velikost i fáze přípravy jednotlivých záměrů mění pohled na budoucí kapacity českého odpadového hospodářství. Vedle argumentu o omezení skládkování a posílení energetického využití odpadu roste také otázka, zda nové provozy neprohloubí tlak na centralizaci přepravy nebezpečných odpadů a na lokální infrastrukturu.

Silný odpor se objevuje také v pohraničí, kde plánovaná spalovna skupiny GGES u slovenské Skalice vyvolává protesty obyvatel i ekologických organizací kvůli možným dopadům na zdraví a životní prostředí. Povolovací procesy, rozhodování o dotacích a místní akceptace tak zůstávají klíčovými faktory, které mohou tempo rozšiřování spaloven v Česku a okolí výrazně ovlivnit.

V našem dřívějším článku jsme rozebrali návrh novely zákona o střetu zájmů, který by podle kritiky mohl změnit podmínky pro vyplácení dotací a jejich zpětné vymáhání. Upozornili jsme zejména na posun v definicích (od „ovládající osoby“ ke „skutečnému majiteli“), zkrácení lhůt pro vymáhání neoprávněně vyplacených peněz a užší rámec posuzování střetu zájmů u vrcholných politiků.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?