Česko letos nesplní výdajový cíl NATO, vláda slibuje dosažení hranice od příštího roku

Česko letos nesplní výdajový cíl NATO, vláda slibuje dosažení hranice od příštího roku
Česko nesplní cíl NATO

Česká vláda letos nedosáhne aliančního cíle vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Premiér Andrej Babiš zároveň uvádí, že kabinet počítá se splněním závazku od příštího roku v rámci dlouhodobějšího plánu posilování armády a veřejných financí.

Hlavní body

  • Česko letos nesplní dvouprocentní obranný výdajový cíl NATO, vláda slibuje překročení hranice dvou procent HDP trvale od příštího roku.
  • Premiér Andrej Babiš a ministr obrany Jaromír Zůna avizují, že Česko vysvětlí neplnění závazku na červencovém summitu NATO v Ankaře a plánuje navyšování výdajů v souladu s bezpečnostní situací.
  • NATO loni potvrdilo nový cíl do roku 2035 zvýšit obranné výdaje až na pět procent HDP, přičemž aktuálně Česko i další členové této hranice nedosahují.

Vládní plán obranných výdajů

Jak uvedl HN.cz, premiér Andrej Babiš v pátek na Facebooku oznámil, že Česko letos dvouprocentní závazek vůči NATO nesplní. Podle něj je nejprve nutné stabilizovat veřejné finance, vláda ale očekává, že od příštího roku se podaří hranici dvou procent HDP překročit trvale, nikoli pouze jednorázově.

Babiš uvádí, že v dalších letech chce kabinet navyšovat obranné výdaje odpovědně a v souladu se bezpečnostní situací i spojeneckými závazky. Mezi priority řadí vyšší platy vojáků, lepší podmínky služby, modernizaci techniky, posílení protivzdušné a protidronové obrany i podporu domácího obranného průmyslu.

Ministr obrany Jaromír Zůna ve čtvrtek při jednání v Bruselu říká, že vláda pracuje na plnění závazků spojených s růstem obranných výdajů. Na červencovém summitu NATO v Ankaře má podle něj Česko dosavadní neplnění aliančních cílů vysvětlit.

Tlak NATO a širší alianční rámec

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvádí, že Česko nesplnilo dvouprocentní závazek ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko. Téma tak zůstává citlivé i před dalším aliančním summitem, zvlášť v době rostoucího tlaku na vyšší obranné rozpočty v Evropě.

Babiš už v květnu v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že za svou výhodu před summitem považuje i to, že patří mezi poslední příznivce prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Trump dlouhodobě tlačí členské státy na důslednější plnění obranných závazků.

Spojenci přijali cíl vydávat dvě procenta HDP na obranu do roku 2025 na summitu ve Walesu v roce 2014. Loni pak na summitu v Haagu schválili nový závazek zvýšit do roku 2035 výdaje související s obranou na pět procent HDP, z čehož 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a 1,5 procenta širší investice do obranyschopnosti státu.

V našem dřívějším článku jsme psali o tom, že Pentagon zahájil šestiměsíční revizi americké vojenské přítomnosti v Evropě a zpřísňuje tlak na evropské spojence, aby nesli větší díl nákladů na kolektivní obranu. Upozornili jsme také na plánované snížení počtu amerických vojáků v Německu a na to, že tato tvrdší linie může zvýšit napětí před červencovým summitem NATO v Ankaře.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.