Obchodní centra v Česku rozšiřují střešní fotovoltaiku kvůli úsporám energií

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Obchodní centra a fotovoltaika

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Artem Shendetskii

Včera

Obchodní centra v Česku rozšiřují střešní fotovoltaiku kvůli úsporám energií — Střešní soláry šetří náklady

Střechy českých obchodních center se mění z technického zázemí na zdroj vlastní elektřiny, protože provoz těchto budov se dobře kryje s denní výrobou fotovoltaiky. Vysoká okamžitá spotřeba vyrobené energie snižuje náklady na nákup elektřiny ze sítě a ve většině případů omezuje potřebu bateriových úložišť.

Hlavní body

Obchodní centra jako Westfield Chodov a Europark Štěrboholy rozšiřují střešní fotovoltaiku, která přímo nahrazuje elektřinu za tržní ceny a zvyšuje soběstačnost budov.
Fotovoltaické systémy mohou při správném dimenzování pokrýt až 40 procent roční spotřeby, ale aktuální praxe českých center zůstává nižší kvůli stavebním a technickým omezením.
Evropská směrnice EPBD IV zavádí povinnou instalaci fotovoltaiky na nové větší komerční budovy, přičemž český trh aktuálně spoléhá na dotační podporu z Modernizačního fondu.

Rozsah instalací a ekonomika provozu

Jak uvádí HN.cz, vlastní fotovoltaické elektrárny už mají nebo rozšiřují největší obchodní centra v zemi, včetně Westfield Chodov, Centra Černý Most, Metropole Zličín, Europarku Štěrboholy a centrálního skladu Billy v Modleticích u Prahy. Podle Vladimíra Zadiny, ředitele úseku Zelená energetika společnosti ČEZ ESCO, je klíčovou výhodou těchto budov to, že jejich nejvyšší spotřeba přichází ve chvíli, kdy panely vyrábějí nejvíce elektřiny.

Obchodní centra mají vysoké energetické nároky kvůli chlazení potravin, osvětlení, vzduchotechnice a provozu pokladen. Podle odborníků právě vysoký podíl okamžité spotřeby zvyšuje ekonomickou návratnost projektů, protože vyrobená elektřina přímo nahrazuje nákup energie za tržní ceny a zvyšuje energetickou soběstačnost budov.

Pokud je systém správně dimenzovaný, může podle Zadiny pokrýt až 40 procent roční spotřeby elektřiny. Praxe českých center zatím zůstává pod touto hranicí hlavně kvůli omezené ploše střech, statickým limitům budov a etapizaci projektů.

Westfield Chodov nyní podle technického manažera Petra Vecka pokrývá fotovoltaikou zhruba pět procent spotřeby společných prostor a do konce letošního roku očekává růst asi na 24 procent. Europark ve Štěrboholích provozuje od dubna elektrárnu s více než 1 440 panely a instalovaným výkonem 725 kilowattů, která má ročně vyrobit kolem 800 megawatthodin elektřiny, tedy asi šest až sedm procent roční spotřeby centra.

Legislativa, dotace a další růst trhu

Podle ředitele Europarku Libora Pospíšila centrum veškerou vyrobenou elektřinu spotřebuje přímo v areálu, bez potřeby baterií a bez přetoků do distribuční sítě. Projekt má vedle úspory nákladů a vyšší energetické soběstačnosti přinést také snížení emisí oxidu uhličitého přibližně o 580 tun ročně, přičemž asi 30 procent investičních nákladů mají pokrýt dotace z programu RES+ 1/2024.

Rozvoj těchto projektů ale brzdí délka přípravy a technická omezení. Podle Zadiny instalace za plného provozu centra obvykle vyžaduje nejméně 18 měsíců od začátku projektu do spuštění výroby, přičemž zásadní jsou povolovací proces, posouzení nosnosti střech i požární odstupy od světlíků a dalších technologií.

Vedle samotné výroby elektřiny roste význam energetického managementu. Vecko uvádí, že Westfield Chodov mezi lety 2019 a 2025 snížil spotřebu elektřiny téměř o 23 procent a celkovou spotřebu energií o více než 26 procent, přičemž vedle střešních panelů připravuje také studie pro zastřešená parkoviště s fotovoltaikou a v omezené míře využívá i části fasád.

Další impuls pro trh přináší evropská směrnice EPBD IV, která počítá s povinnou instalací fotovoltaiky na střechách nových větších komerčních budov, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné. Česko tento převod do národní legislativy stále dokončuje, zatímco některé německé spolkové země nebo Rakousko už mají přísnější požadavky a český trh se zatím opírá hlavně o dotační podporu z Modernizačního fondu.

V našem dřívějším článku o tříleté fixaci cen elektřiny od E.ON jsme popisovali, jak dodavatelé v nejistém cenovém prostředí lákají domácnosti i firmy na dlouhodobější tarify a předvídatelné účty. Ukázali jsme parametry nabídky i modelové úspory, které ilustrují, jak citlivě odběratelé reagují na vývoj cen a podmínek na energetickém trhu. Tento kontext doplňuje i aktuální téma růstu fotovoltaiky v komerčních budovách, kde se vedle cen stále víc řeší soběstačnost a regulace.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?