Česká republika žádá rychlé čerpání vyšší zemědělské rezervy EU kvůli tlaku na farmářské marže
Evropské zemědělské trhy nadále zatěžují dopady ruské invaze na Ukrajinu, vysoké ceny energií a vstupů i zhoršující se klimatické podmínky. Česká republika na jednání Rady AGRIFISH upozorňuje, že spojení nízkých cen komodit a vysokých nákladů dál oslabuje ekonomickou stabilitu zemědělských podniků.
Hlavní body
- Česká republika na Radě AGRIFISH žádá rychlé a cílené využití navýšené zemědělské rezervy EU kvůli tlaku na farmářské marže a likviditu.
- Česká delegace zdůrazňuje škody způsobené klimatickými extrémy, zejména jarními mrazy v ovocnářství, a naléhavě žádá okamžitou finanční pomoc farmářům.
- Při debatě o zemědělské politice po roce 2027 Praha prosazuje větší flexibilitu států, snížení administrativy a cílenější podporu producentům potravin.
Jednání o rezervě EU a tržních tlacích
Jak uvedlo Ministerstvo zemědělství ČR, Praha na Radě AGRIFISH zdůrazňuje potřebu rychlého a cíleného využití navrhovaného navýšení zemědělské rezervy na úrovni EU, která má pomoci farmářům zvládat problémy s likviditou. Česká strana zároveň vyzývá Evropskou komisi k jasnému nastavení podmínek a časového rámce dalšího postupu.Náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Špalková uvádí, že současná situace je pro zemědělce mimořádně složitá, protože vysoké náklady na energie, hnojiva a pohonné hmoty se kombinují s nízkými výkupními cenami. Podle české delegace je problematická situace zejména u mléka, vepřového masa, cukru, olejnin, ovoce a zeleniny.
Česká republika také upozorňuje na dopady klimatických extrémů, především jarních mrazů, které poškozují ovocnářskou produkci. Podle Špalkové jsou škody značné a zemědělci potřebují okamžitou pomoc vedle řešení vysokých cen hnojiv.
Debata o politice po roce 2027 a dopady na sektor
Druhým klíčovým bodem jednání je budoucí podoba společné zemědělské politiky po roce 2027. Ministři se shodují na potřebě zjednodušit pravidla a posílit konkurenceschopnost evropského zemědělství, zatímco Česká republika prosazuje větší flexibilitu pro členské státy při nastavování podpory a důraz na subsidiaritu.Praha zároveň požaduje snížení administrativní zátěže a cílenější směrování podpory k zemědělcům, kteří produkují potraviny a přispívají k rozvoji venkova a zaměstnanosti. Podle české pozice má budoucí politika zůstat společná ve svých cílech, ale zároveň ponechat státům dostatek prostoru pro reakci na jejich specifické podmínky.
Ministři se věnují také zemědělským a rybářským bodům včetně budoucí architektury financování po roce 2028, kde se kvůli přetrvávajícím rozporům nedaří dosáhnout dohody. Diskuse zahrnuje i budoucnost společné rybářské politiky a akvakultury, přičemž hlavní závěry mají sloužit jako podklad pro strategický plán pro rybolov a akvakulturu, Vizi 2040, kterou Komise plánuje zveřejnit po létě.
Na programu jsou rovněž monitoring nákaz zvířat, mezinárodní spolupráce, pravidla pro rozmnožovací materiál rostlin a ochrana zvířat při přepravě. V případě osiva a dalšího rozmnožovacího materiálu je cílem sjednotit pravidla, podpořit inovace a zajistit dostupnost kvalitního materiálu při nižší administrativní zátěži, zatímco u přepravy zvířat Česká republika podporuje vyšší welfare, ale současně varuje před oslabením konkurenceschopnosti farmářů.
V našem dřívějším článku o rozšířeném dohledu Evropské komise nad možným střetem zájmů Andreje Babiše jsme psali, že Brusel žádá české úřady, aby do žádostí o platby z fondů EU nezahrnovaly výdaje spojené s firmami napojenými na premiéra, včetně subjektů mimo Agrofert. Upozornili jsme také, že kvůli prověřování může dojít k přerušení či pozastavení proplácení dotací a k finančním opravám, což vytváří riziko pro veřejné finance i tok podpory směrem k příjemcům.
Nejnovější zprávy Czech Republic
- Forex
- Crypto