České firmy mění mzdovou politiku, vedlejší práce a tlak na transparentnost sílí

České firmy mění mzdovou politiku, vedlejší práce a tlak na transparentnost sílí
Firmy mění mzdy 2026

Na českém trhu práce se v roce 2026 současně mění způsob navyšování mezd i chování zaměstnanců pod tlakem vyšších životních nákladů. Firmy omezují plošné přidávání a více vážou odměny na výkon a pozici, zatímco část pracovníků hledá další příjem a častěji řeší férovost výplat.

Hlavní body

  • Meziroční růst mezd v českých firmách se v roce 2026 ustaluje na 4 %, plošné navyšování ustupuje cílenému odměňování podle výkonu a zařazení.
  • Evropská směrnice o transparentním odměňování nutí zaměstnavatele k interním auditům a úpravám systému mezd, zvyšuje tlak na dorovnání rozdílů.
  • Třetina zaměstnanců má vedlejší výdělek a třetina plánuje kontrolu férovosti mzdy, což zvyšuje tlak na transparentnost a komunikaci mezd ve firmách.

Změny mezd a příprava na nová pravidla

Jak uvádějí Hospodářské noviny, meziroční růst mezd v českých firmách se v roce 2026 ustaluje zhruba na 4 % a plošné navyšování ustupuje cílenějšímu odměňování podle výkonu a pracovního zařazení. Zaměstnavatelé současně upravují mzdové systémy kvůli evropské směrnici o transparentním odměňování, která zvyšuje tlak na interní audity a dorovnávání rozdílů.

Podle textu plošné zvýšení mezd realizuje jen menší část firem, zatímco větší důraz směřuje na výkonnostní složky a jednotlivé kategorie pozic. To mění dosavadní praxi, kdy v předchozích letech hrálo větší roli širší navyšování tarifů napříč firmami.

Do debaty vstupuje i zjištění, že setrvání u stejného zaměstnavatele v roce 2026 přináší vyšší růst mezd než časté střídání práce. Tento posun může přispívat k nižší fluktuaci a dává firmám větší prostor soustředit se na udržení zaměstnanců jinými nástroji než plošným přidáváním.

Dopad na zaměstnance a český trh práce

Třetina českých zaměstnanců má vedle hlavního pracovního poměru také přivýdělek, hlavně kvůli rostoucím životním nákladům a nejistotě kolem budoucích důchodů. Vedlejší práce se podle uvedených zjištění objevují často ve formě brigád, zejména ve skladech, turistice a gastronomii.

Zároveň roste zájem o kontrolu spravedlivého odměňování. Třetina zaměstnanců plánuje ověřit, zda dostává férovou mzdu, a pětina se domnívá, že bere méně než kolegové na stejné pozici.

Pro firmy to znamená vyšší tlak na komunikaci mzdových pravidel, úpravu interních procesů i přípravu na větší počet dotazů od zaměstnanců. Kombinace dražšího života, vedlejších výdělků a nových pravidel transparentnosti tak v Česku přetváří personální strategii podniků i očekávání pracovníků.

V našem dřívějším článku o červnové nezaměstnanosti v Česku jsme popsali, že podíl nezaměstnaných zůstal na 4,8 %, zatímco počet uchazečů mírně klesl a volných míst přibylo. Zároveň jsme upozornili na dlouhodobý nesoulad mezi nabízenými a poptávanými profesemi i na výrazné regionální rozdíly, které dál udržují napětí na trhu práce.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.