České obce zvýšily dluhové riziko, 16 samospráv nesplnilo pravidlo snížení zadlužení

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Obce zvýšily dluhové riziko

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Sergey Shendetskyi

27.07.2026

České obce zvýšily dluhové riziko, 16 samospráv nesplnilo pravidlo snížení zadlužení — Obce zvyšují dluhové riziko

Monitoring hospodaření územních samospráv za rok 2025 ukazuje, že finanční kondice českých obcí a krajů zůstává převážně stabilní, ale počet obcí s vyšší mírou rizika se zvýšil. Celkem 16 obcí loni nesplnilo zákonnou povinnost snížit dluh, přičemž ministerstvo financí v žádném případě nepřistoupilo k pozastavení daňových převodů.

Hlavní body

V roce 2025 se počet obcí s vyšším dluhovým rizikem zvýšil na 16, což je meziroční nárůst o devět, hlavně kvůli úvěrem financovaným investicím.
Peněžní prostředky samospráv na bankovních účtech vzrostly o 1,9 % na 533,2 miliardy Kč a více než pětinásobně převyšují jejich dluh.
Praha ke konci roku 2025 držela 178,6 miliardy Kč na bankovních účtech, neprofinancovala 22,9 miliardy Kč a opět nevyužila svůj investiční potenciál.

Výsledky monitoringu za rok 2025

Jak uvedl ByznysNoviny s odkazem na Ministerstvo financí, do kategorie územních samosprávných celků s vyšší mírou rizika hospodaření se za rok 2025 zařadilo 16 obcí, což znamená meziroční nárůst o devět obcí. Hlavním důvodem byly zejména investiční akce financované především z přijatých úvěrů.

Podle vyhodnocení plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti za rok 2025 stejný počet obcí nesplnilo povinnost snížit svůj dluh zákonem stanoveným způsobem. Dvě obce po výzvě ministerstva provedly mimořádnou splátku, dvě splácejí dluhy resortu financí a ostatní mají odložené splátky úvěrů podle splátkového kalendáře.

Ministerstvo zároveň uvedlo, že s vážnými finančními problémy se potýkají pouze dvě obce, a to kvůli dříve nezdařeným investičním projektům. Ani v jednom případě proto nerozhodlo o pozastavení převodu daňových výnosů dotčeným obcím.

Likvidita samospráv a investiční výkon Prahy

Peněžní prostředky na bankovních účtech územních samosprávných celků včetně příspěvkových organizací meziročně vzrostly o 1,9 %, tedy o 9,8 miliardy Kč. Ke konci roku 2025 činil stav na těchto účtech 533,2 miliardy Kč a převyšoval hodnotu dluhu o 436,1 miliardy Kč, více než pětinásobně.

Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že hospodaření obcí a krajů je až na některé výjimky stabilní a ve velmi dobré kondici. Za problém označila hospodaření Prahy, která podle ní znovu výrazně nevyužila své investiční možnosti a kumulovala úspory.

Stav na bankovních účtech hlavního města Prahy včetně příspěvkových organizací dosáhl 178,6 miliardy Kč, meziročně po růstu o 5 %, tedy o 8,6 miliardy Kč. Podíl Prahy na celkovém stavu bankovních účtů obcí činil 42 %, přičemž podle ministerstva hlavní město v roce 2025 neprofinancovalo 22,9 miliardy Kč a svůj investiční potenciál opět nevyužilo, zatímco ostatní obce bez Prahy po delší době svůj investiční potenciál využily.

V našem dřívějším článku o vetu prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových zákonů jsme připomněli, že hlava státu odmítla změny, které by podle něj rozvolnily pravidla zadlužování a oslabily kontrolu nad hospodařením veřejných rozpočtů. Upozornili jsme také, že spor o fiskální disciplínu má širší dopady na financování priorit a investice a že novela se po vetu vrací k dalšímu projednání, kde může být přehlasována.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?