Sněmovní koalice prosazuje rozvolnění rozpočtových pravidel po přehlasování prezidentského veta
Vládní většina ve Sněmovně potvrzuje novelu pravidel státního rozpočtu, která rozšiřuje možnosti kabinetu navyšovat výdaje a pracovat s vyšším deficitem. Spor otevírá zásadní debatu o tempu konsolidace veřejných financí, parlamentní kontrole rozpočtu a prostoru pro financování obrany i infrastruktury do dalších let.
Hlavní body
- Poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentské veto a schválila změnu rozpočtových pravidel poměrem hlasů 104 ku 72 ve prospěch koalice.
- Nová pravidla umožňují v roce 2027 deficit veřejných financí až 2,8 procenta HDP, a při zhoršení bezpečnostní situace zvýšení výdajů státního rozpočtu až o deset procent bez souhlasu Sněmovny.
- Opozice označuje novelu za cestu k dalšímu zadlužování, chystá podání k Ústavnímu soudu a varuje před snížením parlamentní kontroly rozpočtu.
Nová pravidla pro deficit a rozpočtové výdaje
Jak uvedly Byznys noviny, Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel hlasy 104 přítomných koaličních poslanců, zatímco proti bylo 72 opozičních zákonodárců. K přehlasování bylo potřeba nejméně 101 hlasů.Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodňuje změnu tím, že dosavadní pravidla jsou příliš přísná. Podle nynější úpravy by strukturální deficit veřejných financí v roce 2027 mohl dosáhnout nejvýše 1,25 procenta HDP, což by podle ní znamenalo snížit schodek státního rozpočtu přibližně na 150 miliard korun.
Nový fiskální plán ministerstva financí, který schválila Evropská komise, počítá pro rok 2027 s deficitem veřejných financí 2,8 procenta HDP. Do roku 2030 má tento ukazatel klesnout na 1,2 procenta.
Novela zároveň umožňuje při zhoršení bezpečnostní situace zvýšit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent bez předchozího souhlasu Sněmovny. Vyšší výdaje na obranu nad hranicí dvou procent HDP se navíc nemají započítávat do schválených výdajových rámců, stejná výjimka se týká i strategických infrastrukturních staveb.
Dopad na rozpočet a očekávaný ústavní spor
Prezident Pavel zákon vetoval v červenci s tím, že novela podle něj zásadně mění pravidla hospodaření současné i budoucích vlád a oslabuje kontrolu Sněmovny nad veřejnými penězi. Uvádí také, že část nových pravomocí vlády je podle jeho názoru částečně v rozporu s ústavou, protože snižuje parlamentní kontrolu ve prospěch exekutivy.Opozice změnu dál označuje za cestu k dalšímu zadlužování a po přehlasování veta avizuje podání k Ústavnímu soudu. Kritici zpochybňují zejména možnost vlády upravovat v některých případech rozpočty vybraných kapitol bez předchozího souhlasu rozpočtového výboru.
Vláda nyní dokončuje přípravu státního rozpočtu na příští rok a jeho schodek se může blížit 400 miliardám korun. Podle dosud platných pravidel by však deficit musel z letošních 310 miliard klesnout nejvýše na 150 miliard korun, což premiér Andrej Babiš i Schillerová označují za nereálné bez zásadního zásahu do fungování státu.
Schillerová odmítá, že by novela otevírala prostor pro neomezené zadlužování, a tvrdí, že bez změny by rozpočet nebylo možné sestavit v souladu se zákonem. Možnost rychle navýšit výdaje při zhoršení bezpečnostní situace podle ní vychází z doporučení bezpečnostních složek a výsledků národních i aliančních vojenských cvičení.
O přehlasování prezidentského veta k novele rozpočtových pravidel jsme už informovali, když Sněmovna schválila změny rozšiřující manévrovací prostor vlády při navyšování výdajů mimo schválené rámce. Vysvětlili jsme, že výjimky se týkají zejména obrany, strategické infrastruktury i krizových situací a že opozice varuje před dalším zadlužováním a avizuje podání k Ústavnímu soudu.
Nejnovější zprávy Fiscal Data
- Forex
- Crypto