Česko prohlubuje rozpočtový deficit v pololetí 2026

Traders Union
Všechny zprávy
Regulátoři
Deficit Česka 2026 pololetí

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Hlas trhu

Dan Blystone

01.07.2026

Česko prohlubuje rozpočtový deficit v pololetí 2026 — Roste deficit Česka 2026

České veřejné finance vstupují do druhé poloviny roku s vyšším schodkem, než vykazovaly před rokem, což odpovídá obvyklému sezónnímu průběhu státního rozpočtu. Ke konci června dosahuje deficit 183,6 miliardy Kč a jeho vývoj ovlivňuje zejména předfinancování výdajů na školství, sociální služby, výzkum a vývoj i sport.

Hlavní body

Státní rozpočet ČR vykazuje na konci června deficit 183,6 miliardy Kč, což je meziročně o 31,2 miliardy Kč více.
Po očištění o projekty z EU činí pololetní schodek rozpočtu 190,0 miliardy Kč, což představuje meziroční nárůst o 15,6 miliardy Kč.
Příjmy státního rozpočtu rostou meziročně o 4,0 % (40,7 miliardy Kč), zatímco výdaje stoupají o 6,2 % (71,9 miliardy Kč).

Pololetní výsledek a struktura rozpočtu

Jak uvádí Ministerstvo financí ČR, hospodaření státního rozpočtu končí na konci června deficitem 183,6 miliardy Kč, meziročně vyšším o 31,2 miliardy Kč. Překročení poloviny plánovaného schodku je na konci pololetí běžné, protože část výdajů stát uvolňuje dříve, zatímco výraznější příjmové inkaso přichází ve většině případů až ve druhé polovině roku.

Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů dosahuje kladné hodnoty. Po očištění o tento vliv činí schodek 190,0 miliardy Kč a meziročně se zvyšuje o 15,6 miliardy Kč.

Růst příjmů nestačí na tempo výdajů

Příjmy státního rozpočtu meziročně rostou o 4,0 %, tedy o 40,7 miliardy Kč. Inkaso daní, které v letošním roce ovlivňuje změna rozpočtového určení daní, dosahuje téměř stejné úrovně jako loni, se zvýšením o 0,2 miliardy Kč.

Celkové výdaje se meziročně zvyšují o 71,9 miliardy Kč, tedy o 6,2 %. Pro jejich tempo i objem je podle zveřejněných údajů určující především vývoj běžných výdajů, což udržuje tlak na rozpočtové saldo i přes růst příjmové strany.

V našem dřívějším článku o sporu kolem „nerůstu“ jsme shrnuli výzvy části ekonomů k omezení růstu HDP, spotřeby a pracovních hodin v bohatých zemích včetně Česka. Zároveň jsme upozornili na kritiku, že zpomalení růstu by mohlo zhoršit kvalitu veřejných služeb, zejména zdravotnictví, a snížit životní úroveň, přičemž jako realističtější cestu se zmiňovaly investice a úspory energie.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?