Česko zvažuje změnit financování ČT a ČRo mimo státní rozpočet

Traders Union
Všechny zprávy
Regulátoři
Změna financování ČT a ČRo

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Ekonomika

Měny

Komodity

Byznys a bohatství

Hlas trhu

Oleg Tkachenko

29.10.2026

Česko zvažuje změnit financování ČT a ČRo mimo státní rozpočet — Nový model financování médií

Debata o financování České televize a Českého rozhlasu se posouvá v době sílícího politického i veřejného sporu o zrušení koncesionářských poplatků. Premiér Andrej Babiš po jednání s vedením ČT připouští i model mimo státní rozpočet a bez přímého zatížení občanů poplatky, konkrétní řešení ale zatím nepředstavil.

Hlavní body

Premiér Andrej Babiš a ředitel ČT Hynek Chudárek diskutují o alternativním modelu financování ČT a ČRo mimo státní rozpočet či poplatky, inspirace severskými zeměmi.
Návrh novely zruší poplatky a v roce 2025 má Česká televize obdržet ze státního rozpočtu 5,74 miliardy Kč a Český rozhlas 2,065 miliardy Kč, což je o miliardu, respektive 400 milionů Kč méně než letos.
Česká televize požaduje minimální roční rozpočet 8,5 miliardy Kč, zachování nezávislosti a rychlejší indexaci příspěvku, protesty proti novele vyvolaly stávky a demonstrace.

Jednání o alternativním modelu a požadavky ČT

Jak uvádí Hospodářské noviny s odkazem na ČTK, premiér Andrej Babiš na čtvrteční schůzce s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem připouští jinou formu financování veřejnoprávních médií než ze státního rozpočtu nebo prostřednictvím poplatků. Podle Chudárka šlo spíše o informativní jednání a žádná dohoda na něm nepadla.

Chudárek po schůzce říká, že se s premiérem bavili o možnosti financovat Českou televizi a Český rozhlas způsobem, který by nezatěžoval občany poplatky. Inspirací mají být severské země, konkrétní variantu však premiér neuvedl. Ve Švédsku funguje místo poplatků individuální daň z veřejné služby, ve Finsku pak zvláštní účelová daň, přičemž v obou případech tyto příjmy nejsou součástí státního rozpočtu.

Vedení České televize při jednání otevírá také otázku objemu peněz, který by podle něj neměl klesnout pod letošní rozpočet 8,5 miliardy korun. ČT zároveň požaduje záruky zachování nezávislosti České televize a Českého rozhlasu a také dřívější indexaci finančního příspěvku o inflaci, než kumulovaná inflace dosáhne navrhovaných deseti procent.

Politický spor a dopad navrhované novely

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů minulý týden posílá do druhého čtení návrh na zrušení rozhlasového a televizního poplatku a na převedení financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Tento krok kritizuje sněmovní opozice i část veřejnosti, přičemž v neděli proti zrušení poplatků demonstrují na Staroměstském náměstí v Praze tisíce lidí.

Na úterý chystá iniciativa zaměstnanců ČT a ČRo jednodenní stávku. Stávku v Brně vyhlašuje také platforma Výbor solidarity studentů a stávkovou pohotovost oznamují i odbory Činohry Národního divadla v Praze.

Podle návrhu novely má Česká televize v příštím roce dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun v měsíčních platbách, tedy zhruba o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas má získat 2,065 miliardy korun, asi o 400 milionů méně. Objem financování se má vrátit na úroveň roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a před rozšíření okruhu poplatníků, které prosadila předchozí vláda Petra Fialy.

Chudárek dříve uvedl, že pro zachování rozsahu veřejné služby a plnění zákonných povinností potřebuje Česká televize rozpočet v letošní výši 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy korun tvoří příjmy z poplatků. Generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala premiér Babiš na dnešní schůzku nepozval.

V našem dřívějším článku o vývoji schodku státního rozpočtu ČR jsme upozornili, že po třech čtvrtinách roku 2026 deficit rychle narůstá a významně zatěžuje veřejné finance. Popsali jsme, jak se na straně výdajů zvyšují zejména sociální náklady a obsluha dluhu, zatímco struktura příjmů se mění mimo jiné kvůli poklesu výnosů některých daní. Tento kontext je důležitý i pro aktuální debatu o tom, zda a jak přesouvat financování veřejnoprávních médií na jiné zdroje, případně i blíže ke státnímu rozpočtu.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?