Ceny elektřiny pro odběratele mimo domácnosti v EU pokračovaly v poklesu i v prvním pololetí 2026
Průměrné ceny elektřiny pro odběratele mimo domácnosti v EU v prvním pololetí 2026 dále klesaly a u odběratelů s roční spotřebou od 500 do 2 000 megawatthodin dosáhly 0,18 € za kilowatthodinu. Oproti druhému pololetí 2025 jde o pokles o 2,0 % a oproti prvnímu pololetí 2025 o 5,4 %, což ukazuje na širší zmírnění nákladů podniků na energie ve většině zemí EU.
Hlavní body
- Eurostat uvádí, že v 19 zemích EU klesly ceny elektřiny pro odběratele mimo domácnosti v prvním pololetí 2026 oproti roku 2025, což signalizuje plošné zmírnění cen v regionu.
- Nejvýraznější pokles cen zaznamenalo Lucembursko, a to o 23,8 %, následované Českem s 11,9 % a Řeckem s 11,8 % u odběratelů mimo domácnosti s roční spotřebou 500–2 000 MWh.
- Irsko vykázalo nejvyšší průměrnou cenu 0,27 € za kWh, zatímco Švédsko, Finsko a Bulharsko zaznamenaly výrazný meziroční růst až o 18,8 %.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Údaje Eurostatu ukazují plošný pokles cen
Jak uvádí Eurostat, v 19 zemích EU ceny elektřiny pro odběratele mimo domácnosti v prvním pololetí 2026 oproti stejnému období roku 2025 klesly, což potvrzuje širší sestupný trend v regionu.Nejvýraznější pokles zaznamenalo Lucembursko, kde ceny klesly o 23,8 %, následované Českem s poklesem o 11,9 % a Řeckem s poklesem o 11,8 %. Údaje se týkají průměrných cen elektřiny pro odběratele mimo domácnosti s roční spotřebou od 500 MWh do 2 000 MWh.
Rozdíly mezi zeměmi ukazují nerovnoměrný dopad na trh
Irsko mělo v prvním pololetí 2026 nejvyšší cenu elektřiny pro odběratele mimo domácnosti v EU, a to 0,27 € za kWh. Následovaly Kypr a Itálie, v obou případech s cenou 0,23 €. Na opačném konci žebříčku bylo Finsko s cenou 0,09 € za kWh, zatímco ve Švédsku činila 0,12 € a v Dánsku, Španělsku a Portugalsku 0,13 €.Navzdory celkovému poklesu osm zemí EU vykázalo meziroční růst cen. Největší nárůst zaznamenaly Švédsko, o 18,8 %, Finsko, o 18,7 %, a Bulharsko, o 14,2 %. Náklady podniků na elektřinu se tak na jednotlivých národních trzích nadále výrazně liší.
V našem předchozím článku o varování Maria Draghiho před restriktivní měnovou politikou jsme vysvětlili, jak může příliš dlouhé udržování úrokových sazeb nad tempem růstu zhoršit dynamiku dluhu a zároveň zvýšit riziko vyšší inflace, pokud zesílí tlak na „fiskální dominanci“. Zmínili jsme také jeho názor, že centrální banky by měly upřednostňovat kontrolu inflace a přitom se vyhnout zbytečnému poškozování investic a produktivity. K tomu by měla přispět také opatření na úrovni EU, například hlubší integrace trhu a cílená podpora průmyslu.
Nejnovější zprávy Eurostat
- Forex
- Crypto