Ceny plynu pro ne-domácnosti v EU v prvním pololetí 2026 meziročně klesly
Průměrné ceny plynu pro ne-domácí odběratele v EU v prvním pololetí 2026 meziročně klesly, přestože oproti předchozímu pololetí mírně vzrostly. Údaje se týkají odběratelů s roční spotřebou mezi 10 000 a 100 000 gigajoulů a ukazují, že podíl daní vzrostl na 17,5 % celkové ceny.
Hlavní body
- Průměrná cena plynu pro ne-domácí odběratele v EU činí v prvním pololetí 2026 0,06 € za kilowatthodinu, což je meziročně o 6,7 % méně, ale oproti druhému pololetí 2025 o 1,8 % více.
- Podíl daní na ceně plynu pro ne-domácí odběratele v EU v prvním pololetí 2026 vzrostl na 17,5 %, oproti 16,4 % v prvním a 15,9 % ve druhém pololetí 2025.
- Švédsko vykázalo v prvním pololetí 2026 nejvyšší cenu plynu pro ne-domácí odběratele, 0,11 €, a meziroční nárůst o 3,1 %. Meziroční pokles cen zaznamenalo 24 z 25 zemí.
Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.
Údaje Eurostatu ukazují rozdílný vývoj v jednotlivých pololetích
Jak uvádí Eurostat, průměrná cena plynu pro ne-domácí odběratele v EU činila v prvním pololetí 2026 0,06 € za kilowatthodinu. To je o 1,8 % více než ve druhém pololetí 2025, ale o 6,7 % méně než ve stejném období předchozího roku.Podíl daní na celkové ceně činil v prvním pololetí 2025 16,4 % a ve druhém pololetí 2025 15,9 %, než v prvním pololetí 2026 vzrostl na 17,5 %. Soubor dat se týká ne-domácích odběratelů s roční spotřebou plynu mezi 10 000 a 100 000 gigajoulů.
Rozdíly v cenách jednotlivých zemí ovlivňují regionální dopady
V rámci EU zaznamenalo nejvyšší cenu plynu pro ne-domácí odběratele Švédsko, a to 0,11 € za kilowatthodinu. Následují Finsko s 0,09 € a Nizozemsko s 0,08 €. Nejnižší ceny jsou v Bulharsku a Belgii, v obou zemích činí 0,04 €.Z 25 zemí EU, pro které jsou k dispozici údaje, jich 24 vykázalo v prvním pololetí 2026 meziroční pokles průměrných cen. Nejvýraznější pokles zaznamenaly Belgie a Francie, shodně o 13,1 %, následované Litvou s 12,5 %, Maďarskem s 11,6 % a Bulharskem s 10,8 %. Švédsko bylo jedinou zemí, kde cena vzrostla, a to o 3,1 %.
V našem dřívějším článku o varování Maria Draghiho jsme vysvětlili, jak může konflikt mezi bojem proti inflaci a dlouhodobým růstem v důsledku dlouhodobě restriktivní měnové politiky zvyšovat náklady na půjčky, zhoršovat dynamiku zadlužení a odrazovat od produktivních investic. Zmínili jsme také jeho výzvu, aby centrální banky udržovaly úrokové sazby na úrovni, která nepřevyšuje nezbytnou míru pro obnovení cenové stability, a zároveň prosazovaly doplňující opatření EU, jako je hlubší integrace trhu a cílená průmyslová politika, jež podpoří odolnost v době opakovaných šoků v dodavatelských řetězcích.
Nejnovější zprávy Natural Gas
- Forex
- Crypto