Česko schvaluje státní rozpočet s deficitem 310 miliard Kč

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Česko schvaluje státní rozpočet

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Hlas trhu

Regulátoři

Centrální banky

Iryna Sazhynska

20.03.2026

Česko schvaluje státní rozpočet s deficitem 310 miliard Kč — Rozpočet Česka s deficitem

Kancelář prezidenta republiky 20. března uvedla, že prezident Petr Pavel podepisuje zákon o státním rozpočtu na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun, čímž od dubna končí rozpočtové provizorium. Hlava státu zároveň zachovává výhrady k fiskálnímu nastavení návrhu i k úrovni výdajů na obranu. Prezident předem naznačuje, že u příštího rozpočtu může podpis odmítnout, pokud nebude lépe odpovídat bezpečnostním závazkům Česka.

Hlavní body

Prezident podepsal státní rozpočet na rok 2024 se schodkem 310 miliard Kč, což je o 24 miliard Kč více než původní návrh předchozí vlády.
Prezidentská kancelář kritizuje nízké obranné výdaje, které těsně splňují zákonný závazek 2 procent HDP, a zmiňuje absenci střednědobého rozpočtového výhledu na obranu.
Postoj prezidenta zvyšuje tlak na vládu, aby v příštích návrzích rozpočtu posílila fiskální disciplínu a plnila závazky vůči NATO i investorům.

Podpis rozpočtu a výhrady Hradu

Prezident podepisuje přepracovaný návrh rozpočtu, který připravila nová vláda Andreje Babiše a schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Podle prezidentské kanceláře nechce stát v cestě rozpočtové politice vlády, protože ta podle něj nese politickou odpovědnost za její důsledky. Schválený schodek činí 310 miliard korun, zatímco předchozí kabinet Petra Fialy připravil návrh s plánovaným deficitem 286 miliard korun. Prezident současně upozorňuje, že místo další fiskální konsolidace se rozdíl mezi příjmy a výdaji dále rozevírá. Hrad také připomíná obavy z odchýlení od pravidel daných zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Obrana a fiskální dopady pro Českou republiku

Nejostřejší kritika míří na obranný rozpočet, který podle Hradu jen obtížně překračuje zákonný závazek 2 procent HDP a neodpovídá širším závazkům vůči spojencům v NATO. Prezidentská kancelář uvádí, že vláda spolu s rozpočtem nepředkládá střednědobý výhled na roky 2027 a 2028, který by ukazoval další navyšování obranných výdajů. Prezident zároveň odkazuje na politický závazek směřovat do roku 2035 k 3,5 procenta HDP na obranu a 1,5 procenta HDP na související civilní infrastrukturu. Podle Hradu má nynější nastavení negativní důsledky pro výši českého dluhu i náklady na jeho obsluhu. V kontextu rostoucích bezpečnostních hrozeb prezident varuje, že šetření na obraně oslabuje základ dlouhodobé prosperity země.

Signál pro příští rozpočtové jednání

Postoj prezidenta vytváří tlak na podobu dalšího státního rozpočtu, zejména v části týkající se obrany a rozpočtové disciplíny. Hrad již dříve uvádí, že pokud příští návrh nebude odpovídat závazkům Česka, bude namístě debata o tom, zda prezident podpis neodmítne. Pro vládu to znamená, že vedle politické podpory v Poslanecké sněmovně bude důležitější také obhájit udržitelnost schodku a financování bezpečnostních priorit. Rozpočtová debata se tak posouvá z technické roviny i do oblasti důvěry investorů, fiskální kredibility a plnění aliančních závazků.

Dříve jsme informovali o sporu kolem české účasti na červencovém summitu NATO v Turecku, který se točil kolem vysvětlování obranných výdajů a (ne)plnění dvouprocentního závazku. Prezident Petr Pavel tehdy kritizoval způsob, jakým vláda do obranných výdajů započítává i jiné kapitoly, a varoval před dopady na důvěryhodnost Česka v NATO.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?