Česko vykazuje nižší březnový rozpočtový deficit kvůli provizoriu

Česko vykazuje nižší březnový rozpočtový deficit kvůli provizoriu
Nižší březnový schodek

Podle údajů uvedených v článku skončilo hospodaření státního rozpočtu ČR na konci března 2026 schodkem 27,6 miliardy Kč, přičemž výsledek výrazně ovlivnilo rozpočtové provizorium platné do 20. března. To omezovalo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu loňského rozpočtu a brzdilo hlavně nemandatorní výdaje. Meziročně se saldo zlepšilo o 63,6 miliardy Kč, zatímco prezident Petr Pavel podepsal letošní rozpočet se schodkem 310 miliard Kč až ve druhé polovině března.

Hlavní body

  • Státní rozpočet Česka ke konci března vykazuje meziroční schodek 39 miliard Kč, což je zlepšení o 50,8 miliardy Kč.
  • Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně stouply o 3,9 procenta na základě růstu daní a pojistného o 15,2 miliardy Kč.
  • Výdaje meziročně klesly o 45,1 miliardy Kč, hlavně kvůli provizoriu a odloženému financování školství či sociálních služeb.

Příjmy a výdaje v březnu 2026

Celkové příjmy státního rozpočtu ke konci března meziročně rostou o 3,9 procenta, tedy o 18,5 miliardy Kč. Vyšší inkaso podporují především daně a pojistné, které společně přidávají 15,2 miliardy Kč, a také příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů ve výši 7,2 miliardy Kč. Samotné daňové inkaso je ale ovlivněno změnou rozpočtového určení daní, která snižuje podíl státu ve prospěch obcí a krajů.

Výběr daně z příjmů právnických osob i fyzických osob posiluje březnová splatnost záloh a část daňových vyrovnání. Roste také pojistné na sociální zabezpečení, a to hlavně díky růstu mezd a platů. Naopak inkaso spotřebních a energetických daní mírně klesá, zejména u tabákových výrobků a lihu, kde se projevuje dřívější předzásobení před zvýšením sazeb.

Na výdajové straně stát vykazuje meziroční pokles o 45,1 miliardy Kč neboli 7,9 procenta. Rozhodující vliv mají běžné výdaje, které tlumí právě režim provizoria a dočasně nižší financování školství, výzkumu, sociálních služeb či sportu. Investiční aktivita státu ale navzdory omezením meziročně roste o 2,8 miliardy Kč.

Dopad provizoria na veřejné programy a transfery

Největší část meziročního poklesu běžných výdajů připadá na neinvestiční transfery územním rozpočtům, které se snižují o 34,4 miliardy Kč. V regionálním školství chybí proti loňsku výdaje na platy nepedagogických pracovníků a také zálohově vyplacená dubnová část prostředků, která byla loni zahrnuta už v březnu. Nižší zůstává i příspěvek státu na financování sociálních služeb.

Výrazně klesají rovněž běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím, zejména v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Slabší jsou i transfery podnikatelům, kde se promítá nižší podpora inovací přes Technologickou agenturu ČR a nižší dotace na obnovitelné zdroje. Meziročně se navíc v rozpočtu už neobjevují některé loňské kompenzace vysokých cen energií.

Naopak sociální dávky rostou o 12 miliard Kč, z čehož největší část připadá na důchody po letošní valorizaci. Vyšší jsou také podpory v nezaměstnanosti, nemocenské a příspěvek na péči. Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie zároveň skokově rostou o 11,2 miliardy Kč kvůli vyšším požadavkům Evropské komise a doplatkům za předchozí roky.

Rozpočtový výhled a význam pro českou ekonomiku

Ministryně financí Alena Schillerová v citaci uvedené v textu říká, že březnovému výsledku významně pomohlo rozpočtové provizorium, ale zároveň se i v tomto režimu podařilo zvýšit investice. Podle ní růst inkasa daní z příjmů a pojistného potvrzuje stabilitu trhu práce i firemního sektoru. To má podle ministerstva vytvářet základ pro plynulé financování veřejných služeb v dalších měsících.

Po očištění o bilanci příjmů a výdajů na projekty Evropské unie a finančních mechanismů činí schodek 39 miliard Kč. I tato hodnota znamená meziroční zlepšení, konkrétně o 50,8 miliardy Kč. Pro další vývoj rozpočtu bude podstatné, že po skončení provizoria se mohou v dalších měsících obnovit odložené výdaje, což může dosavadní tempo hospodaření změnit.

Kapitálové výdaje zůstávají na začátku roku tradičně nižší, protože většina investic přichází ve druhé polovině roku. Ke konci března je ale podporují zejména dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury, investiční nákupy státu a pořízení budovy Harfa Business Center, B do vlastnictví Finanční správy ČR. Vývoj za první čtvrtletí tak ukazuje spíše efekt rozpočtového režimu než plný obraz letošního fiskálního trendu.

Dříve jsme informovali o deficitu veřejných financí ČR za rok 2025, který podle finálních dat dosáhl 183,7 miliardy Kč (2,1 % HDP), zatímco vládní dluh vzrostl na 44,3 % HDP. Text zároveň vysvětlil, že i při pokračujícím růstu ekonomiky tento výsledek zužuje prostor pro rozpočtovou podporu a posiluje debatu o daňových změnách a fiskální konsolidaci v roce 2026. Tyto souvislosti pomáhají zasadit aktuální březnové hospodaření státního rozpočtu do širšího rámce tlaku na udržitelnost veřejných financí.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.