Česko čelí prohlubování rozpočtové mezery kvůli poklesu příjmů a růstu výdajů

Česko čelí prohlubování rozpočtové mezery kvůli poklesu příjmů a růstu výdajů
Rozpočtová mezera roste

Nedávno zveřejněná studie Centra veřejných financí Univerzity Karlovy uvádí, že se proti předcovidovému roku 2019 výrazně zhoršila bilance státních financí. Po očištění o inflaci se příjmy státu snížily o více než 100 miliard Kč, zatímco výdaje téměř o 200 miliard Kč vzrostly. Text tak zasazuje letošní schodek státního rozpočtu nad 300 miliard Kč do delšího trendu, který podle studie souvisí hlavně s mimořádnými vnějšími šoky posledních let.

Hlavní body

  • Rozpočtová mezera Česka se od roku 2019 výrazně prohlubuje kvůli poklesu příjmů a výraznému růstu výdajů ovlivněných pandemií, válkou a inflací.
  • Výdaje nejrychleji rostou u obrany, obsluhy státního dluhu, zdravotního pojištění za státní pojištěnce a důchodů, což omezuje finance na další oblasti.
  • Investice do dopravní infrastruktury tvoří mezi vládními prioritami výjimku, ale stát má čím dál menší prostor pro nové rozvojové programy.

Studie popisuje změnu rozpočtové struktury od roku 2019

Nová analýza ukazuje, že rozdíl mezi příjmy a výdaji státu se od roku 2019 výrazně rozevírá. Podle textu se na tomto vývoji podílejí zejména dopady pandemie covidu-19, války na Ukrajině, inflační vlny z let 2021 až 2023 a růstu globálních úrokových sazeb. Tyto faktory mění strukturu veřejných výdajů a zvyšují tlak na státní rozpočet.

Nejrychleji rostou obrana, dluh a sociální platby

Reálně se podle studie nejvíce zvyšují výdaje na obranu, obsluhu státního dluhu, platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce a důchody. Jde o oblasti, které stát financuje pod tlakem bezpečnostní situace, dražšího financování a demografických i sociálních závazků. Právě tyto položky podle dostupného popisu vytlačují jiné rozpočtové priority.

Prostor pro vládní priority zůstává omezený

Text uvádí, že na vlastní vládní priority se peníze dostávají jen omezeně. Výjimku představují investice do dopravní infrastruktury, které však z hlediska reálného navýšení výdajů zůstávají až na pátém místě. Z pohledu hospodářské politiky to naznačuje, že stát má menší manévrovací prostor pro nové rozvojové programy, protože rozpočet stále více zatěžují povinné a krizově vyvolané výdaje.

Dříve jsme informovali o tom, že český hypoteční trh na začátku roku 2026 čelí zdražování peněz na finančních trzích, které tlačí banky k opatrnému zvyšování sazeb. Zároveň však kvůli silné konkurenci a vlně končících fixací roste význam refinancování, což otevírá prostor pro individuální slevy a retenční nabídky a může brzdit poptávku po nových hypotékách i růst cen nemovitostí.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.