Česko směřuje k vyšším nákladům na penze

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Vyšší náklady na penze

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Iryna Sazhynska

14.04.2026

Česko směřuje k vyšším nákladům na penze — Peníze na penze dál rostou

Podle studie Centra veřejných financí se tlak na české veřejné finance dál zvyšuje, protože výdaje na důchody, platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce a obsluha státního dluhu od roku 2019 patří k nejrychleji rostoucím položkám rozpočtu. Text zároveň zasazuje do tohoto rámce plán vlády hnutí ANO zastropovat důchodový věk na 65 letech novelou zákona o důchodovém pojištění v roce 2028. To znamená, že fiskální dopady případné změny se mají naplno projevit až v dalších letech a mohou dopadnout na příští kabinet.

Hlavní body

Vláda plánuje zastropovat důchodový věk na 65 let až novelou zákona o důchodovém pojištění v roce 2028, což posouvá dopady za nynější volební cyklus.
Výdaje na důchody, platby zdravotním pojišťovnám a obsluha státního dluhu od roku 2019 vzrostly o 200 miliard korun, zatímco příjmy klesly o 100 miliard korun.
Zpomalující růst příjmů a výrazné zvýšení výdajů státu zvyšují tlak na dlouhodobou udržitelnost českého penzijního systému a stabilitu veřejných financí.

Plán stropu 65 let a rozpočtový rámec

Ministryně financí Alena Schillerová a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka uvádějí, že vláda chce dodržet slib a zastropovat důchodový věk na 65 letech. Podle textu k tomu ale nemá dojít okamžitě, nýbrž až s další novelou zákona o důchodovém pojištění v roce 2028. Opatření tak přichází s časovým odstupem a jeho praktické důsledky se přesouvají do období po nynějším volebním cyklu.

Materiál současně upozorňuje, že samotné politické sliby nemění základní rozpočtovou realitu. Každý další rok se podle něj hledají peníze na penze obtížněji. To zvyšuje význam debaty o dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému i o tom, kdo ponese náklady případného zastropování věku odchodu do důchodu.

Rostoucí výdaje zvyšují tlak na veřejné finance

Studie Centra veřejných financí uvádí, že od roku 2019 byly výdaje na důchody, platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce a obsluha státního dluhu nejrychleji rostoucími položkami výdajové strany rozpočtu. Celkové výdaje podle textu vzrostly o 200 miliard korun. Na opačné straně příjmy ve stejném období reálně klesly o 100 miliard korun.

Tato kombinace podle dostupných údajů zhoršuje prostor státu pro financování dalších závazků bez nových úspor nebo vyšších příjmů. V praxi to znamená, že budoucí vlády mohou čelit tvrdší volbě mezi udržením sociálních slibů a stabilitou veřejných financí. Pro český penzijní systém tak zůstává klíčovou otázkou, jak sladit politické závazky s demografickým a rozpočtovým vývojem.

Dříve jsme informovali o plánu VZP na modernizaci a změnu úhrad, který má od roku 2028 posílit důraz na prevenci, digitalizaci a platby podle výsledků péče. Text zároveň popisoval sílící rozpočtový tlak ve zdravotnictví a spor o možné navýšení státních plateb za státní pojištěnce, které ministryně financí Alena Schillerová zatím odmítá.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?