Česko chce uvolnit rozpočtová pravidla kvůli vyšším schodkům

Česko chce uvolnit rozpočtová pravidla kvůli vyšším schodkům
Rozpočtová pravidla v ohrožení

Novela zákona o veřejných rozpočtech zůstává jedním z hlavních sporů ve sněmovně i po odkladu finálního hlasování o týden. Vláda změnu obhajuje potřebou vyrovnat se s dříve schváleným fiskálně-strukturálním plánem, zatímco opozice a část ekonomů varují před růstem dluhu.

Hlavní body

  • Navrhovaná změna zákona o veřejných rozpočtech má vládě umožnit méně omezené deficity, což kritici považují za oslabení fiskální kontroly.
  • Takzvané únikové položky by umožnily investice do významných staveb nezapočítávat do limitů rozpočtových pravidel, což opozice označuje za rozpočtový armagedon.
  • Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá pro rok 2025 schodek téměř 300 miliard korun a na rok 2028 deficit 0,5 procenta HDP, tedy 126 miliard korun.

Spor o limity státního rozpočtu

Jak uvedly Hospodářské noviny, kritika míří na návrh, který má vládě umožnit výrazně volnější sestavování státního rozpočtu prostřednictvím změn v zákoně o veřejných rozpočtech. Odpůrci ministryni financí Aleně Schillerové z ANO vyčítají, že si tím otevírá prostor pro další zadlužování země a pro prakticky neomezené deficity.

Jedním z nejvíce kritizovaných bodů jsou takzvané únikové položky. Ty by se v případě investic do významných staveb započítávaly do samotného deficitu, nikoli však do limitů rozpočtových pravidel, což podle kritiků oslabuje fiskální mantinely.

Opozice kvůli tomu používá označení rozpočtový armagedon. Finální schvalování poslanci odkládají o týden, téma ale dál zůstává součástí ostrého politického střetu ve sněmovně.

Dopad na fiskální plán a další roky

Schillerová kritiku odmítá a říká, že změna představuje pouze pojistku proti důsledkům nastavení z minulého období. Tvrdí také, že i po změně rozpočtových pravidel se vláda drží s deficitem pod třemi procenty HDP.

Ministryně současně poukazuje na fiskálně-strukturální plán schválený po roce 2024 na čtyři roky, který podle ní nastavuje pro příští vlády příliš přísné cíle. Podle jejích slov má deficit veřejných financí příští rok činit 0,9 procenta HDP, což odpovídá schodku 150 miliard korun, a v roce 2028 pak 0,5 procenta HDP, tedy 126 miliard korun.

Podle Schillerové jsou takové parametry v současné situaci nerealistické, zvlášť po schodku téměř 300 miliard korun za rok 2025, který podle ní zanechala předchozí vláda Petra Fialy. Debata o novele tak zasahuje nejen podobu příštího rozpočtu, ale i širší nastavení české fiskální politiky a prostoru pro investice.

V našem dřívějším článku jsme se věnovali novele zákona o veřejných rozpočtech, která ve sněmovně vyvolává ostrý spor o to, zda má uvolnit pravidla pro financování investic, nebo naopak otevřít cestu k vyššímu zadlužení. Popsali jsme také kritiku tzv. únikových položek a argument ministryně financí Aleny Schillerové, že změna má být pojistkou a že cílem je udržet deficit pod třemi procenty HDP. Součástí debaty jsou i cíle čtyřletého fiskálně-strukturálního plánu pro roky 2025 a 2028, které ministryně označuje za nerealistické.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.