Česko čelí vyšším inflačním rizikům, než ČNB připouští, varuje bývalý guvernér

Česko čelí vyšším inflačním rizikům, než ČNB připouští, varuje bývalý guvernér
Inflační rizika v Česku

Inflační očekávání v Česku podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka zůstávají zvýšená i kvůli přetrvávající zkušenosti domácností s obdobím covidu. K tlaku na růst cen podle něj přispívá také rostoucí zadlužování státu, které se podle jeho odhadu posouvá k úrovni pěti procent HDP.

Hlavní body

  • Jiří Rusnok varuje, že inflační očekávání v Česku jsou vyšší než v okolních zemích, což zvyšuje domácí inflační tlaky nad odhady ČNB.
  • Rostoucí státní zadlužení může v blízké době dosáhnout pěti procent HDP a dále akcelerovat proinflační rizika v ekonomice.
  • Vyšší inflační očekávání a rostoucí státní dluh ovlivňují rozhodování domácností o penzijních produktech, Dluhopisech republiky a ochraně hodnoty úspor.

Rusnok popisuje domácí inflační tlaky

Jak uvádí HN.cz, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru říká, že současná geopolitická situace není jediným zdrojem tuzemské inflace. Za důležitý faktor označuje především to, že se z myslí lidí dosud nepodařilo vymazat vzpomínky na covid, a Češi tak mají ve srovnání s okolními zeměmi vyšší inflační očekávání, která další růst cen umocňují.

Rusnok zároveň upozorňuje, že významnou roli hraje i fiskální vývoj. Rostoucí zadlužování státu podle něj vytváří další proinflační tlak a veřejné finance mají nakročeno k dluhu ve výši pěti procent HDP.

Dopady pro penze, úspory a státní financování

Rozhovor se vedle cenového vývoje věnuje také širším otázkám finančního systému a dlouhodobých úspor domácností. Rusnok hovoří o budoucnosti penzijního systému, poklesu poplatků ve třetím důchodovém pilíři a také o smysluplnosti držby zlatých rezerv.

Dalším tématem jsou Dluhopisy republiky, u nichž hodnotí, který z aktuálně nabízených instrumentů je pro investory nejvýhodnější. Tato debata zapadá do širšího obrazu prostředí, v němž vyšší inflační očekávání i růst státního dluhu ovlivňují rozhodování domácností o spoření, investicích a ochraně hodnoty úspor.

V našem dřívějším článku o Dluhopisech republiky jsme rozebrali, že zájem českých střadatelů se soustředí hlavně na pětileté bondy s pevně daným výnosem, zatímco protiinflační varianta zůstává méně vyhledávaná. Popsali jsme také, že domácnosti přesouvají část úspor ze spořicích účtů do těchto státních papírů kvůli kombinaci vyššího, nezdaněného výnosu a očekávání dalšího vývoje inflace a sazeb. Text zároveň upozornil, že budoucí atraktivitu může ovlivnit jak rozsah dalších emisí, tak samotný inflační vývoj.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.