Český státní rozpočet prohloubil květnový schodek na 170,2 miliardy Kč

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Schodek státního rozpočtu květen

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Hanna Syniavska

01.06.2026

Český státní rozpočet prohloubil květnový schodek na 170,2 miliardy Kč — Květnový schodek roste

Hospodaření českého státního rozpočtu končí na konci května schodkem 170,2 miliardy Kč po výrazném měsíčním zhoršení proti dubnovému deficitu 106,1 miliardy korun. Výsledek podle ministerstva ovlivňuje tradiční květnový sezónní výkyv bez čtvrtletních daňových příjmů a se soustředěním vysokých výdajů, zejména záloh pro regionální školství.

Hlavní body

Státní rozpočet České republiky vykázal na konci května schodek 170,2 miliardy Kč, očištěný deficit činí 190,0 miliardy Kč, což je meziročně o 15,6 miliardy Kč více.
Daňové příjmy po odečtení změny rozpočtového určení a výpadku z dočasné daně rostou o 9,4 %, celkové příjmy státu stouply meziročně o 5,7 %.
Kapitálové výdaje dosáhly 76,7 miliardy Kč, meziročně investiční aktivita státu narostla o 24,8 %, zejména díky dopravní infrastruktuře a armádním nákupům.

Květnový vývoj příjmů a výdajů rozpočtu

Jak uvedlo Ministerstvo financí, deficit se během května prohlubuje o 64 miliard korun a po očištění o bilanci příjmů a výdajů na projekty Evropské unie a finančních mechanismů činí schodek 190,0 miliardy Kč, meziročně o 15,6 miliardy Kč více.

Příjmy státního rozpočtu meziročně rostou o 5,7 %, tedy o 44,4 miliardy Kč. Inkaso daní zvyšuje o 3,5 %, ale jeho vývoj ovlivňuje změna rozpočtového určení daní, která snižuje podíl státu na výnosech DPH a daní z příjmů ve prospěch obcí a krajů, s dopadem 11,9 miliardy Kč ke konci května. Po odečtení tohoto vlivu a výpadku z dočasné daně z neočekávaných zisků dosahuje růst daňových výnosů 9,4 %.

Vyšší jsou také příspěvky na sociální zabezpečení, které rostou o 6,5 % na základě růstu mezd a platů a změn u odvodů osob samostatně výdělečně činných. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů se zvyšují o 24,8 %, mimo jiné díky dubnovému přílivu 17 miliard Kč z Národního plánu obnovy.

Celkové výdaje v květnu meziročně rostou o 4,7 %, tedy o 44,1 miliardy Kč. Běžné výdaje táhnou zejména sociální oblast a politika zaměstnanosti, dočasně navýšené platby za státní pojištěnce a vyšší odvody do rozpočtu Evropské unie. Investiční aktivita státu se meziročně zvyšuje o 24,8 %, tedy o 15,2 miliardy Kč, hlavně kvůli dopravní infrastruktuře, modernizaci armády a dalším kapitálovým nákupům státu.

Dopady na veřejné finance a rozpočtové priority

Na straně výdajů patří mezi největší položky sociální dávky, které rostou o 14,8 miliardy Kč, z toho nejvíce důchody po letošní řádné valorizaci. Výrazně se zvyšují také podpory v nezaměstnanosti, nemocenské a příspěvek na péči, zatímco jiné sociální dávky klesají nebo se mění kvůli přechodu na nový systém státní sociální pomoci.

Významný nárůst vykazují platby veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, které jsou ovlivněny nejen valorizací, ale i předsunutou dubnovou platbou, jež se má vyúčtovat později v roce. Vyšší jsou rovněž odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, a to kvůli většímu rozpočtu Evropské unie, doplatkům za předchozí roky i odlišnému rozložení plateb v prvním čtvrtletí.

Ministerstvo financí zároveň uvádí, že některé výdajové položky zatím zůstávají pod loňskou úrovní v důsledku dřívějšího rozpočtového provizoria. Týká se to hlavně neinvestiční podpory výzkumu, vývoje a inovací a financování vysokých škol, kde podle úřadu dosud nedochází k meziročnímu narovnání.

Kapitálové výdaje dosahují 76,7 miliardy Kč a tradičně zůstávají v první části roku nižší, protože většina investic se realizuje až ve druhé polovině roku. Do této částky se promítají zejména dotace státním fondům včetně Státního fondu dopravní infrastruktury, nákupy Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra a také pořízení budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky.

V našem dřívějším článku o tempu růstu českého veřejného dluhu jsme upozornili, že v prostředí vysokých úrokových sazeb je klíčové nejen to, kolik si stát půjčuje, ale hlavně jak rychle zadlužení narůstá a na co jsou prostředky využity. Popsali jsme také debatu o možném rozvolnění rozpočtových pravidel a argument, že vyšší výdaje či dluh dávají smysl zejména tehdy, pokud míří do strategické infrastruktury, obrany a dalších růstových investic.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?