Agrofert čelí novému trestnímu riziku, případ Zelené louky rozšiřuje spor o dotace a zakázky Lesů ČR

Agrofert čelí novému trestnímu riziku, případ Zelené louky rozšiřuje spor o dotace a zakázky Lesů ČR
Agrofert pod tlakem

K 8. červnu 2026 se kolem holdingu Agrofert dál kumulují správní, civilní i trestní řízení spojená se střetem zájmů a veřejnou podporou. Nejnověji se tlak zvyšuje po návrhu obžaloby pekárny Zelená louka kvůli evropské dotaci 100 milionů Kč, zatímco stát současně v některých dotačních liniích ustupuje od plošného zpětného vymáhání.

Hlavní body

  • 8. června 2026 Národní centrála proti organizovanému zločinu navrhla obžalobu pekárny Zelená louka z Agrofertu a dvou manažerů kvůli údajné dotační manipulaci s podporou 100 milionů Kč.
  • Státní zemědělský intervenční fond potvrzuje, že Agrofert nadále může čerpat dotace, zatímco PGRLF připravuje samostatné kroky vůči vybraným firmám holdingu.
  • Andrej Babiš 20. února 2026 převedl akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, čímž zmírnil oficiální střet zájmů, přesto Evropská komise požaduje další informace.

Trestní kauza rozšiřuje regulatorní tlak

Jak uvádějí Hospodářské noviny, Národní centrála proti organizovanému zločinu 8. června 2026 navrhuje obžalovat pekárnu Zelená louka z koncernu Agrofert a dva manažery kvůli údajnému dotačnímu podvodu spojenému s podporou 100 milionů Kč na výrobní linku. Případ podle dostupných informací dozoruje státní zástupce Adam Bašný a přináší do dosavadního sporu novou trestněprávní rovinu.

Současný stav ukazuje na souběh několika linií. Státní zemědělský intervenční fond potvrzuje, že Agrofert může dál čerpat dotace a většinu zpětných nároků za roky 2017 až 2021 neplánuje vymáhat, zatímco Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond chystá samostatné kroky vůči vybraným firmám holdingu.

Do širšího rámce spadá i změna vlastnického uspořádání. Andrej Babiš 20. února 2026 vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust po schválení regulačními orgány ve třech členských státech EU, což má podle dosavadních právních posudků zmírnit formální střet zájmů, Evropská komise si ale dál vyžaduje doplňující informace.

Dopady na dotace, veřejné instituce a Lesy ČR

Tlak na holding se neomezuje jen na dotační agendu. Spor se týká i širších vztahů Agrofertu ke státním institucím a veřejným zakázkám, včetně citlivého tématu kontraktů Lesů České republiky, které zůstávají součástí debaty o střetu zájmů a přístupu firem ze skupiny ke státním tendrům.

Pro samotný Agrofert znamená pokračující série řízení reputační i finanční zátěž, i když některá novější správní a soudní rozhodnutí oslabují dřívější nároky na vracení části podpory. Na opačné straně zůstávají pod tlakem také státní instituce, zejména SZIF a PGRLF, které musí sladit český postup s požadavky EU a zároveň rozhodovat o nových žádostech i starších případech.

Vývoj tak pro český zemědělský a potravinářský sektor vytváří pokračující právní nejistotu. Pokud trestní větev kolem Zelené louky postoupí dál, může ovlivnit další správní rozhodování, přístup fondů k jednotlivým projektům i politickou debatu o pravidlech pro rozdělování dotací a účast velkých holdingů ve veřejných zakázkách.

V našem dřívějším článku o sporu kolem právního posudku k dotacím pro Agrofert jsme popsali, jak se znovu otevřely otázky možného ovlivňování rozhodování Státního zemědělského intervenčního fondu a role ministerstva zemědělství při zadání posudku. Zároveň jsme upozornili na postoj Evropské komise, která vyzvala Česko k dočasnému pozastavení vykazování souvisejících výdajů do Bruselu, ale současně potvrdila pokračování nárokových dotací, což dál zvyšuje tlak na SZIF i důvěru v nezávislost administrace podpor.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.