Česko plánuje zvýšit obranné výdaje nad 1,85 % HDP, dvouprocentní cíl v roce 2026 zůstává mimo dosah

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Česko zvýší obranné výdaje

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Ciaran Ryan

před 14 hodinami

Česko plánuje zvýšit obranné výdaje nad 1,85 % HDP, dvouprocentní cíl v roce 2026 zůstává mimo dosah — Česko zvýší obranu

Česká vláda v roce 2026 pokračuje v růstu výdajů na obranu, zatímco hledá cestu k naplnění závazků vůči NATO. Jakub Landovský současně posiluje svou roli na ministerstvu obrany, kde má po dokončení bezpečnostní prověrky koordinovat rozpočtové a strategické priority.

Hlavní body

Česko letos zvýší obranné výdaje nad 1,85 % HDP, ale dvouprocentní cíl NATO v roce 2026 nesplní.
Jakub Landovský povede sekci obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany, čímž má být posílena koordinace rozpočtů s vládou.
Růst obranných výdajů podporuje modernizaci armády a domácí obranný průmysl, zároveň však zvyšuje tlak na veřejné finance a rozpočtové kompromisy.

Plán navyšování výdajů a role Landovského

Jak uvedly Hospodářské noviny, Česko letos míří k vyšším obranným výdajům než v roce 2025, kdy podle Jakuba Landovského dosáhly 1,85 % HDP, avšak hranice 2 % HDP v roce 2026 podle současných informací splněna nebude. Vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO tento vývoj popisuje jako realistický plán odpovídající tomu, co stát ještě stihne v letošním roce financovat a uskutečnit.

Landovský zároveň uspěl ve výběrovém řízení na pozici vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany. Do funkce má oficiálně nastoupit po schválení bezpečnostní prověrky na stupeň „přísně tajné“, přičemž nástup se očekává do konce června 2026.

Souběh obou funkcí má posílit koordinaci obranných výdajů mezi ministerstvem obrany a vládou. Podle Landovského je důležité, aby člověk odpovědný za obranné výdaje napříč vládním sektorem měl zároveň oporu ve smysluplném plánu uvnitř samotného ministerstva.

Rozpočtové dopady na stát a obranný sektor

Vyšší výdaje mají podpořit modernizaci armády, protivzdušnou obranu, nábor a udržení personálu i snižování dlouhodobého investičního dluhu v obraně. Pozitivní dopad lze očekávat také pro český obranný průmysl, pokud větší část zakázek a investic zůstane u domácích dodavatelů.

Současně ale růst obranného rozpočtu zvyšuje tlak na veřejné finance. Vláda proto počítá také s využitím evropských programů a půjček, včetně nástroje SAFE, zatímco ministerstvo financí bude řešit kombinaci rozpočtových úprav, schodku a dalších zdrojů financování.

Debata o obraně tak přesahuje samotné ministerstvo a stává se širší fiskální otázkou pro celý stát. Pro domácnosti i další veřejné výdaje to může znamenat složitější rozpočtové kompromisy, i když z pohledu bezpečnostní politiky zůstává další navyšování výdajů prioritou.

V našem dřívějším článku jsme rozebrali, že Česko letos nesplní alianční cíl NATO vydávat na obranu 2 % HDP, a vláda to spojuje se snahou stabilizovat veřejné finance. Zároveň jsme popsali avizovaný plán postupného navyšování rozpočtu na modernizaci armády, posílení protivzdušné obrany i podporu domácího obranného průmyslu a také to, že téma bude citlivé v rámci alianční debaty o dalším růstu výdajů.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?