Česko rozšiřuje odběr lokálních biopotravin do veřejného stravování

Česko rozšiřuje odběr lokálních biopotravin do veřejného stravování
Biopotraviny ve školách

České veřejné stravování začíná ve větším rozsahu zapojovat lokální biopotraviny, protože od letošního července zavádějí organizace ministerstva zemědělství v gastroprovozech minimálně pětiprocentní podíl těchto produktů. Od září příštího roku se povinnost rozšíří i na školní jídelny, což může zvýšit odbyt pro ekologické farmy, ale také znovu otevřít otázku cen a logistiky.

Hlavní body

  • Veřejné stravování v Česku zahrnující 4,5 milionu lidí zvýšilo v roce 2024 obrat biopotravin na 345 milionů korun, s očekávaným ztrojnásobením do roku 2026.
  • Ministerstvo zemědělství zavádí povinné kvóty a podporuje zkrácení dodavatelského řetězce na základě strategie EU Farm2Fork, čímž posiluje domácí ekofarmy.
  • Regionální platformy jako Od vidlí po vidličku propojily místní zemědělce se školami, což zvýšilo kvalitu jídla při nárůstu ceny oběda v průměru pouze o pět korun.

Nové kvóty a model spolupráce

Jak uvádí HN.cz, nové nastavení navazuje na strategii Evropské unie Farm2Fork a podle ministerstva zemědělství má podpořit kvalitní tuzemské potraviny ve veřejném stravování i zkrácení dodavatelského řetězce. Ministr zemědělství Martin Šebestyán říká, že biopotraviny z českých ekofarem jsou součástí této koncepce a že resort očekává podobný postup i od dalších ministerstev.

Veřejné stravování se v Česku týká zhruba 4,5 milionu strávníků, od škol a školek po nemocnice, domovy pro seniory, menzy a závodní kantýny ve státní správě. Podle manažerky PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřiny Urbánkové se zájem jídelen o biopotraviny zvyšuje a v roce 2024 dosáhl obrat této kategorie 345 milionů korun, přičemž pro rok 2026 očekává jeho ztrojnásobení.

Část zařízení už místní farmářské produkty odebírá dobrovolně kvůli kvalitě nabídky, reputaci nebo přípravě na budoucí pravidla. Urbánková zároveň upozorňuje, že biokvalita se může týkat masa, mléka, obilovin, ovoce i zeleniny a že zařazení těchto potravin má také vzdělávací význam, zejména pro děti.

Dopad na farmáře a regionální trh

Ekofarma Javorník, která dodává bioprodukty například do nemocnice Na Homolce, považuje veřejné stravování za stabilní odbytový kanál, ale naráží na nevýhodné nastavení soutěží. Jednatelka Marie Hatlasová uvádí, že při tendrech na maso farma cenově neuspěje, protože kvalitní biomaso i doprava do Prahy zvyšují náklady nad úroveň konvenčních dodavatelů.

Zakladatel farmy Josef Tománek proto podporuje vznik prostředníka nebo odbytového družstva, které by spojovalo více menších producentů a sladilo nabídku s poptávkou jídelen. Takový model by mohl pomoci zejména u větších zakázek, které jednotliví farmáři sami nepokryjí.

Funkční regionální příklad nabízí Šumpersko, kde platforma Od vidlí po vidličku propojuje místní zemědělce se školními jídelnami. Farmář František Winter říká, že i přes růst vstupních nákladů se cena obědů zvýšila jen asi o pět korun, zatímco kvalita masa se podle odběratelů výrazně zlepšila.

Podobné platformy rozvíjejí i další kraje včetně Jihočeského, Libereckého a Vysočiny. Přímé propojení výrobců s jídelnami podle oboru snižuje tlak obchodních marží a může postupně změnit vnímání biopotravin z drahého prémiového zboží na dostupnější součást běžného jídelníčku.

V našem dřívějším článku o navýšení financování místních akčních skupin (MAS) jsme psali, že Ministerstvo zemědělství přidává přes 630 milionů Kč na projekty rozvoje venkova, komunitních služeb a místního podnikání. Upozornili jsme, že model MAS propojuje obce, podnikatele i neziskový sektor a díky vícezdrojovému financování má posílit menší regionální investice, pracovní místa a dlouhodobou stabilitu venkovských oblastí.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.