Evropa po summitu NATO upravuje přístup k Trumpovi, Česko zůstává stranou

Evropa po summitu NATO upravuje přístup k Trumpovi, Česko zůstává stranou
Evropa a Trump: Nový postoj

Evropští lídři na summitu NATO v Ankaře volí vůči Donaldu Trumpovi pragmatický postup, který podle komentáře přispívá k úspěšnému výsledku jednání. V textu zároveň zaznívá, že Praha z českého pohledu do tohoto evropského postupu prakticky nijak nezasahuje.

Hlavní body

  • Evropské státy na summitu NATO v Ankaře zvolily pragmatický přístup k Trumpovi namísto jeho ignorování, což zlepšilo jednání aliance.
  • Aliance na jednáních v Ankaře jednoznačně potvrdila závazek ke kolektivní obraně, žádný lídr tuto zásadu nezpochybnil.
  • Česko se podle HN.cz na změně evropského diplomatického přístupu nepodílí a zůstává mimo hlavní evropské iniciativy v rámci aliance.

Evropská taktika na summitu v Ankaře

Jak uvádí HN.cz, evropské země na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře nepřebírají doporučení části komentátorů, aby byl americký prezident jednoduše přehlížen, ale volí odlišný, praktičtější přístup.

Ekonom Paul Krugman označuje Trumpa za politika, jehož výroky spojenci v Evropě nevnímají jako něco, co je nutné brát doslova a vážně. Podobně analytička mezinárodních vztahů Nathalie Tocciová tvrdí, že Evropané by mu neměli lichotit, ale spíše ho ignorovat.

Podle textu však právě jiný přístup evropských lídrů vede k tomu, že summit dopadá velmi dobře. Aliance přitom zůstává podle shrnutí neochvějně zavázaná ke společné obraně a na jednáních tuto zásadu nikdo nezpochybňuje.

Dopady pro Česko a evropskou bezpečnost

Z vyznění komentáře plyne, že Evropa se snaží vůči Washingtonu postupovat způsobem, který omezuje zbytečné střety a soustředí se na funkční výsledek pro alianční spolupráci. To je důležité zejména v době, kdy širší bezpečnostní agenda přesahuje samotné vztahy uvnitř NATO.

Z českého pohledu ale text hodnotí postavení Prahy kriticky. Uvádí, že Česko k tomuto posunu evropského přístupu prakticky nijak nepřispívá, a zůstává tak mimo hlavní diplomatickou iniciativu, kterou část evropských spojenců nyní rozvíjí.

V našem předchozím článku o sporu kolem českých obranných výdajů před summitem NATO v Ankaře jsme upozornili, že se znovu otevírá otázka, zda Česko letos splní závazek dávat na obranu 2 % HDP. Popsali jsme také rozpor mezi vyjádřeními vicepremiéra Petra Macinky a premiéra Andreje Babiše, který zvyšuje tlak spojenců a vyvolává pochybnosti o důvěryhodnosti vládního rozpočtového řízení.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.