Evropa hledá růst v prohloubení jednotného trhu a integraci práce, kapitálu i služeb

Evropa hledá růst v prohloubení jednotného trhu a integraci práce, kapitálu i služeb
Jednotný trh pro růst

Debata o ekonomickém směřování Evropy se znovu soustředí na to, zda kontinent dokáže růst více vlastní vnitřní integrací než hledáním vnějších impulsů. Vedle tlaku drahých energií, vysokých daní, slabšího převodu výzkumu do byznysu a dlouhodobých demografických problémů se do středu pozornosti dostává dokončení jednotného trhu.

Hlavní body

  • Evropskou ekonomiku dlouhodobě brzdí vysoké daně, nákladný sociální stát, drahé energie a demografické tlaky spojené s integrací migrantů.
  • Dokončení jednotného trhu práce, kapitálu a služeb by umožnilo lepší alokaci zdrojů a podpořilo produktivitu evropských podniků při expanzi přes hranice.
  • Silnější vnitřní integrace EU posiluje její odolnost vůči vnějším šokům, energetickým nákladům a geopolitickým rizikům bez nutnosti zásadních institucionálních změn.

Jednotný trh jako nevyužitý růstový nástroj

Jak uvádí HN.cz, komentář staví evropskou růstovou strategii na hlubší integraci vlastního hospodářského prostoru, zejména pracovního trhu, kapitálu a služeb. Jádrem argumentu je, že zatímco Čína i U.S. v posledních desetiletích posilují svým vlastním modelem, Evropa svůj specifický model ekonomického růstu stále hledá.

Text upozorňuje, že evropskou výkonnost dlouhodobě brzdí několik strukturálních faktorů. Patří mezi ně nákladný sociální stát, relativně vysoké daňové zatížení, slabší schopnost přetavit výzkum do komerčně úspěšných firem, ale také demografický tlak spojený s nákladnou a obtížnou integrací migrantů do pracovního trhu.

Další překážkou zůstávají drahé energie a dovozní závislost, stejně jako vleklá válka na Ukrajině, která zvyšuje ekonomickou nejistotu. V tomto rámci se dokončení jednotného trhu jeví jako oblast, kde Evropa může aktivovat růstové zdroje bez nutnosti zásadně měnit svůj institucionální model.

Dopady pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky

Silnější propojení práce, kapitálu a služeb by mohlo podle této argumentace zlepšit alokaci zdrojů napříč členskými státy a podpořit produktivitu. Pro podniky by to znamenalo snazší škálování aktivit v rámci EU a menší tření při expanzi přes hranice, zejména v odvětvích, kde služby a financování narážejí na roztříštěná pravidla.

Ekonomický přínos takové integrace nespočívá jen v rychlejším růstu, ale i ve větší odolnosti vůči vnějším šokům. Pokud Evropa lépe využije vlastní trh, může částečně zmírnit tlak vyplývající z energetických nákladů, geopolitických rizik i ztráty globální relevance, které se v evropské debatě objevují stále častěji.

V našem dřívějším článku o návrhu „evropské preference“ ve veřejných zakázkách jsme popsali, že EU zvažuje upřednostňování dodavatelů z členských států, aby podpořila výrobu v Evropě a omezila závislost na dovozech mimo blok. Zároveň jsme upozornili na spor mezi státy, které krok vnímají jako posílení strategické soběstačnosti, a těmi, jež varují před rizikem neefektivního protekcionismu a zhoršením vztahů s partnery mimo EU.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.